Z historie obce

 

První písemná zpráva o Lažišti je z roku 1352. Český král Jan Lucemburský dal v roce 1341 pánům z Vimperka souhlas k postavení nového hradu, který dostal jméno Hus. Mezi třiadvaceti vesnicemi, které patřily pánům z Husi, je uvedeno Lažiště. To však již zde nejméně jedno století stál kostelík, podle stavebně historického vývoje pravděpodobně v románském tribunovém stylu. Nejstarší dochovaná písemná zpráva o kostele je rovněž z roku 1352 a zabývá se peněžními poplatky odváděnými papeži. O půl století později byl kostel zasvěcen sv. Mikuláši. Přestože fara v Lažišti byla vskutku provinčním místem, již od počátku měli Lažiště štěstí na zajímavé církevní osobnosti. V letech 1372 až 1404 zde působil coby farář důvěrník vyšehradského probošta Bernard z Věžic, jenž dokonce obdržel od tehdejšího papeže Bonifáce IX. zvláštní privilegium zvolit si zpovědníka. Na druhém konci výčtu zdejšího kléru, pak najdeme v roli faráře, pozdějšího českého primase kardinála Miloslava Vlka, který v Lažišti sloužil v letech 1971-1972.

Přestože v Záblatí, ležícím jen čtyři kilometry jižněji, se k české národnosti hlásili jen tři z pětistovky zde žijících lidí, Lažiště je ve stejné době s 369 obyvateli výhradně české.

Obec se těšila přízni osudu, a to hned z několika důvodů. Vzhledem k nadmořské výšce 663 m n. m. zde bylo mnohem příznivější klima než nahoře v horách a na druhou stranu se nacházela ne příliš vzdálena od nejvýznamnější šumavské obchodní stezky zvané Zlatá, a to jak od větve prachatické, tak i vimperské. A aby toho nebylo málo, z doby kolem roku 1593 se zachoval dopis prachatického měšťana Josefa Milpergera, který psal Petru Vokovi z Rožmberka, že „v hoře…slove Švihov, kterážto šachta před 30 lety, když se ruda k ní k šmelcování na Krumlov vozila a dobré paměti otec můj na ni nakládal, hojně v stříbře se jest ukázala.“ O deset let později dostal stejný adresát list od Šimona Honšpergera, kde píše, žu u vrchu Švihov „jest jedna štula po svrchu odevřená a dřívím okolo povrchu vycimrovaná a ňákej začátek toho dolu někdy před lety bejti musel, nebo mnoho země není znáti, aby se ještě vyvezlo.“

Archeologové našli v roce 1976 v rýžovnických sejpách nad současným koupalištěm částečky zlata a četné zlomky keramiky za 14. století. A tak již od samého vzniku se zde dalo hovořit o vskutku „zlatém čase“, který trval až do počátku 17. století, a příznivý hospodářský vývoj se odrazil i na výstavbě vesnice či v životě prostého lidu.

Přišla však Bílá hora a po ní konec blahobytu. Drancování, loupení jak od nepřátel, tak vlastních vojáků. I zde lze najít svědectví ve starých listinách. Lažišťský sedlák Matouš Němec byl vojáky z císařské posádky, která se usadila v Drslavicích „zajat a zemřel“. „Rychtář Stuchel, jehož rod je ve špýcharovém domě č.p. 15 doložen po 300 let, pro odmítání stravy a píce od lidu vojenského i s manželkou z tohoto svět zprovozen.“ A dokonce ještě v roce 1629 byl sedlák Jíra Jiroušek „od lidu vojenského nanejvýš uprán a shůzen pasem se udusil.“

Dnes v malebně upravené obci najdeme několik stavebně velice zajímavých budov, ať již jde o kamenné statky nebo chalupy částečně roubené a díky nim je Lažiště označováno jako místo, kde se udržela šumavská lidová architektura, průsečík německého a slovanského stylu. Předpokládané povodní špýcharové domy si totiž zachovávaly slovanský ráz a navenek tedy hlavně široké a bohatě zdobené člení štíty s pavláčkami. To vše vzalo za své v roce 1553, kdy vinou sedláka Vondry vznikl požár, který zcela zničil osm dvorců, tedy prakticky celou pravou stranu návsi. Přesto dodnes můžeme obdivovat typický špýcharový statek šumavského typu, který najdete pod číslem popisným 15, tedy právě ten, o němž je zmínka výše v souvislosti s pobělohorskými událostmi. Díky několika zachovaným roubeným či zděným usedlostem a chalupám bylo Lažiště v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou zónou.

Nejvýznamnější stavební památkou je pak bezesporu již zmíněný kostel sv. Mikuláše se vzácnými freskami, nesoucími znaky pánů z Růže. Z původní románské stavby se dochovalo hrubé zdivo obdélné lodi a jižní portál. Gotika je pak zachycena především v presbytáři, který byl později přeměněn v kapli sv. Jana Nepomuckého a z gotické přestavby pochází i věž. Dalších, i když ne příliš rozsáhlých úprav se kostel dočkal v 19. století a výsledkem je jednolodní chrám s krátkou lodí, dlouhým pětiboceuzavřeným presbytářem, dvěma kaplemi, sakristií, předsíní a hranolovitou věží.

Ve farní kronice jsou zápisy o kněžích, kteří působili na zdejší faře od roku 1673 do roku 1785. První zpráva o obci je z roku 1362 – obec byla součástí „Husského panství.“ První farář zde byl od roku 1360, nejstarší části kostela ukazují na stavbu ze 13. století. V 16. století zde byla nekatolická fara, od roku 1620 spravována z Prachatic. V roce 1673 zde byla zřízena samostatná fara. V roce 1935 – 1937 objeveny a rekonstruovány fresky. V kronice je až do strany 190 vše psáno švabachem. Před rokem 1870 byl zde farář Ignác Bezpalec, po něm František Vaclík. Za něho byl patronem chrámu „Jeho Jasnost Jan Adolf Kníže ze Schwarzenbergů.“ V té době byl chrám v prabídném stavu, ještě přišlo velké krupobití – velká bída. Farář zavedl novou pobožnost, která se konala 15 let. Byla věnována sv. Janu a Pavlu, aby obec chránili. V kronice se píše, že v celém okolí byly „metly veliké,“ ale zde se to vyhýbalo, takže místní si nedávali úrodu ani pojistit – taková byla důvěra v pobožnost.

 

Roku 1875 byla sbírka, za 60 zlatých byl opraven oltář sv. Jana z Nepomuka.

Roku 1876 – opraven oltář sv. Mikoláše za 175 zlatých. Oltář Matky Boží opraven za 159 zlatých a 30 krejcarů. Na jeho opravu přispěl děkan Rosval z Netolic částkou 145 zlatých, neboť býval zdejším farářem. Za pana faráře Vaclíka byly ještě vyměněny lavice a velice zvelebeno vybavení chrámu rouchy a nábytkem.

Roku 1884 byla opravena fara nákladem 848 zlatých 50 krejcarů. Tento farář zemřel zde a pochován je 9. dubna 1885 u dvířek nalevo při vkročení na hřbitov. 27. ledna 1884 vypukl požár u Krejčů a shořelo 9 stavení směrem k faře. Faru, kostel a školu se lidem podařilo zachránit. Z této doby jsou zápisy o povolených cestách přes cizí pozemky. Jsou zde jména, dosud používaná „po chalupě:“ Chilka, Petřišojc, Pavelišojc, Mikuldojc, Hleděncojc. Dále jsou tu jména Rubeš, Mixa, Mejda, Voráček, Pašek, Krejčů a další. Názvy v krajině: Nahoč, Voletín, Pod kovárnou, Na hřebeně, Na shůru, Na pahorkách, V Čabošových, V strouze.

Roku 1886 pořízena nová Křížová cesta. Na tu přispěl: Matěj Müller, Zábrdí 50 zlatých, Marie Vávrová, Dvory 50 zlatých. Oba odkazy byly učiněny na úmrtním loži.

Roku 1887 – nové varhany, na ty přispěli kníže Jan Matěj Schwanzenberg 360 zlatých, osadníci 347 zlatých 75 krejcarů, za prodej starých varhan 30 zlatých, zbytek doplatil pan farář, stály 768 zlatých 75 krejcarů.

Od stránky 208 jsou kronice zápisy v němčině a jsou zde zapisovány hlavně sbírky v hodnotách mnoha tisíc korun. Polední německý zápis je z roku 1893.

Od roku 1894 je v kronice první český zápis, uvádí odchod pana faráře Václava Majera do penze do Vodňan. Za něho byl přelit puklý zvon (1896-1898), provedeny velké opravy fary, úprava zahrady, v okolí zřízeno plno křížů. Služné na faře činilo „jen“ 700 zlatých.

Roku 1904 – strašné sucho, vyschly studny i prameny.

Roku 1905 – vysvěcena kaple ve Dvorech. Od tohoto roku vypomáhal faráři kaplan Josef Katlaba.

Roku 1906 – farář prodal část farské zahrady na stavbu 4. třídy školy (nynější kulturní dům a hostinec). Stavbu provedl Martin Kuthejl z Husince za 6.895,-- K. Bylo ale zjištěno mnoho vad a nedostatků, po jejich odstranění začalo v roce 1907 vyučování.

Roku 1909 – velký požár v Záblatí, shořelo 20 domů. Byl to horký a suchý rok, teploty až 40° C. Zima bez sněhu, velké mrazy. Až v srpnu začalo pršet, bouřit, rostlo abnormálně hub. Příroda vše dohnala, obilí tolik, že nebylo pamětníka. 15. října 1909 vypukl ve Švihově u Máchovců požár, shořely i chalupy Lípalů a Chalupů.

Roku 1912 – vedra, sucho. 4. června vyhořel Mejkov, zůstalo 1 stavení, uhořela žena se 3 dětmi. Nebyla voda na hašení.

Roku 1913 – 1. září vyhořel statek Jakuba Hodiny v Chlistově (Hadí hory). Uhořely 3 děti.

Roku 1915 – válka, rekvírovány zvony. 17. října tři zvony:

- Sv. Jakuba – 206 kg na něm byl nápis „Leta bozyho tisyczyho styrysteho dewadesateho sesteho tento zwon dielann. Přelil léta Páně 1897 Rudolf Perner v Českých Budějovicích

- Zvon Panny Marie – 122 kg

- Umíráček – 10 kg

Dále byly sundány zvony v kapli ve Dvorech z roku 1913 – 53 kg a v kapli v Chlístově z roku 1899 – 22 kg.

20. října 1915 – sundán poslední zvon z roku 1675, lidé to oplakali.

 

Roku 1918 zemřel učitel František Brousek. Škola 4 třídní, řídící Antonín Vydra, slečna učitelka Andrlová. Na jaře se vrátil z války učitel Josef Horký.

 

Roku 1919 – na podzim španělská chřipka. V obci zemřelo 20 lidí, většinou mladých a silných. V této době došlo k uvolnění mravů, rodily se nemanželské děti, kradlo se, děti nechodily do školy.

Ve všech blízkých obcích vyhrála ve volbách „Lidová strana.“.

O velikonocích bylo u zpovědi 828 dospělých, dále školní děti.

V 1. světové válce padli z Lažišť: Krinedl Jan, č. 16, nar. 1890, Beneš Jan, č. 31, nar 1885 (3 děti), Zeman Jan, č. 34, nar. 1893, Houska Karel, č. 44, nar. 1874 (5 dětí), Wachtfeitl Mik., č 20, nar. 1877, Hodina Václav, č. 24, nar. 1885, Hes Stanislav, č. 18, nar. 1887 a Robl Jan, nar. 1881. Dále padlo 6 mužů ze Dvorů, 7 mužů z Drslavic, 6 mužů z Pěčnova, 2 muži ze Zábrdí, 7 mužů ze Žárovný, 3 muži z Chlístova, 1 muž z Chválova. Většina padla v Itálii nebo v Rusku.

 

Roku 1921 – sčítání lidu. Počet obyvatel: Lažiště 399, Dvory 214, Žárovná 185, Pěčnov 147, Kratušín 128, Zábrdí 248, Chlístov 83, Švihov 79, Drslavice 209, Chválov 28, Trpín 30. Až na dva čeledíny v Chlístově všichni římskokatolického vyznání.

Až do roku 1921 se konaly rekvizice obilí. Byla bída, lidem nezbylo ani na vlastní potřebu.

3. října 1921 byly slavnostně přivezeny 2 zvony. Dal na ně mlynář z Podedvor – Jan Kubašta – 6.000 K, velký zvon vážil 154,5 kg, malý zvon 84 kg. Platilo se 75 K za 1 kg.

 

Roku 1923 – pořízen nový kalich za 550 K.

 

Roku 1925 – celý kostel vymalován, do malby přišlo 130 l mléka, maloval pan Božka z Vlachova Březí za 3.000 Kč.

 

Roku 1928 – si postavil hrobař Adolf Pop domek vedle nové školy.

V Záblatí postavena menšinová škola. Ze Zábrdí, Kratušína, Drslavic a Chlístova přilákány děti tak, že dostaly zdarma nové šaty a školní potřeby.

 

1. ledna 1933 měla pohřeb paní Růžena Zaumüllerová z Pěčnova, bohatá selka. Byla nazývána „matka chudých.“ Na pohřbu bylo dobrých 4 tisíce lidí.

V dubnu roku 1933 – pořízeny hromosvody na kostel a faru, fi Tůma ze Š. Hoštic za 3.090 Kč. Placeny byly ze sbírky, kterou proveli starostové v obcích: Em. Fidler, Chlístov – 240 Kč, Jaroslav Kolář, Kratušín – 500 Kč, Jakub Jiroušek, Lažiště – 265 Kč, Vojtěch Topka, Žárovná – 543 Kč, Jan Mareš – Švihov 270 Kč, Drslavice 250 Kč, Karel Wachtfeitl, Zábrdí – 200 Kč, František Hryzbil, Dvory – 513 Kč, Jan Zaumüller Pěčnov – 50 Kč, Nár. jednota Pošumavská Kratušín 24 Kč, nejmenovaný dárce 100 Kč. Vybráno bylo celkem 3.112 Kč.

 

Roku 1934 – řídící učitel pan Jileček odešel do Prahy, na jeho místo nastoupil Jan Dušák.

 

Roku 1936 – postaven pomník padlým z 1. sv. války.

 

Roku 1938 – Kratušín přiřazen do Říše. Občané Zábrdí, Kratušína, Drslavic a Chlístova museli mít propustky, aby mohli navštěvovat hroby v Lažišti.

 

Roku 1941 v září nucený odchod faráře Josefa Dušáka kvůli otřesené důvěře lidí k němu. Kvůli němu musel odejít i jeho bratr, řídící školy Jan Dušák. Ředitelkou se stala zdejší učitelka Ludmila Misbauerová.

 

Roku 1942 – sňaty 3 zvony o váze: 154 kg, 74 kg, 64 kg.

 

Zavedena elektřina, rozsvíceno 24. února 1943. Největší zásluhu o to měli: pan Jan Vojta (Petřiš) - varhaněk, pan St. Kotrc - hostinský, pan Ant. Mikolášek - farář.

 

5. června 1944 biřmování, bylo 405 biřmovanců. Prováděl je biskup dr. Ant. Elsschkner, zúčastnil se rytíř komandér Řádu sv. Řehoře, rada dr. K. Mareš, rodák ze Švihova, pochovaný na zdejším hřbitově.

 

1945 – za války nebyly, v celé farnosti, žádné oběti na životech. Naší obcí projelo jen na konci války několik amerických vojáků.

Byly utvořeny MNV, zde předsedou Fr. Kilián.

 

21. října 1948 byl zavěšen zvon vážící 150 kg. Obec ho dostala z Prachatic, zvon se našel v Německu a není o něm nic známo.

 

Rok 1949 – po odsunu Němců odešli někteří zdejší lidé do Záblatí, Perneku a Horní Plané.

Stav obyvatel: Lažiště 375, Pěčnov 176, Dvory 169, Zábrdí 164, Žárovná 125, Drslavice 105, Kratušín 100, Chlístov 45, Švihov 36.

Vztahy mezi církví a státem napjaté. Biskupové vydali 2 pastýřské listy. Za to, že je zdejší farář Ant. Mikulášek přečetl v kostele, zaplatil 5.000 Kčs pokuty.

Roku 1950 – ředitelem školy se stává V. Kohout, byl zde až do roku 1971.

Byly uzákoněny civilní sňatky.

 

Roku 1951 – byly do Š. Hoštic přivezeny varhany z Knížecích Plání, kde byl zrušen kostel. Protože hoštické varhany byly větší a lepší, byly převezeny k nám a instalovány, fi Organa z Kutné Hory.

 

V červenci roku 1952 uhodilo v Chlístově, do bývalého Vaňků statku, hasiči přijeli pozdě. Shořelo vše, obytné stavení i celé hospodářství. Protože v té době docházelo k zakládání družstev, bylo to hodnoceno jako sabotáž a majitel strávil dlouhá léta ve vězení.

 

Od 1. června 1971 do 31. října 1972 působil zde, jako farář Miloslav Vlk – pozdější kardinál.

 

Kronika obce Lažiště se ztratila v době Německé okupace, nařízením O.N.V. Prachatice, aby v každé obci byla vedená Kronika, rada M.N.V. Lažiště, pověřila sepsáním kroniky Svatoše Jana, Lažiště čp. 26, který aby kronika byla podchycená věrohodně, navštěvoval staré pamětníky a pamětníky významných událostí u nás i ve státě. Dalším dobrým pomocníkem byly kronika školy Lažické. Ve staré kronice školy Lažické, kterou psal v roce 1826 Leopold Vobořil, uvádí, že Lažická škola, byla postavená v roce 1761, prvním učitelem byl Škrle. Jsou uváděny jeho příjmy od osadníků: 6 strychů žita, 6 strychů ječmenné, 6 strychů ovsa, 2 kopy vajec, 2 zlatý školního platu k učitelování za rok. Ještě musel vykonávat mimo školy službu kostelnickou, hrát v kostele. Leopold Vobořil se stal učitelem v roce 1827, škola byla dvoutřídkou. Třetí třída povolená roku 1881, místnost pro ni byla zřízená později. V roce 1895 je povoleno otevřít čtvrtou třídu, ale místo není. Až roku 1906 – 1907 se postavila druhá škola naproti přes náves. Leopold Vobořil působil na Lažické škole plných 52 roků, až do své smrti dne 20.12.1897, pochován na Lažickém hřbitově.

Roku 1896 – jest zaznamenáno, ve Dvorech vyhořelo jedno hospodářství, a za 6 týdnů na to 7 stavení. Tento rok byl nepříznivý na obilí, které se málo rodilo, mezi lidem jest nedostatek a bída.

Roku 1897 – bylo chladné a deštivé počasí, bylo špatné obilí a bylo těžko péct doma chleba. Tento rok, byli na mnohých místech protižidovské výtržnosti, což mělo za následek vyhlášení stanného práva soudem v Praze. Též ve Vl. Březí se začali pořádat protižidovské výtržnosti a četnictvo mělo plno práce, aby ochránilo židáky od vytlučení oken.

Dne 30. listopadu 1897 vypukl požár v Lažišti a zničil 3 budovy čp. 27, 28 a 29. V tomto roce postavil zdejší podnikavý učitel Josef Jachoutek v čísle 58, na sadě továrnu s parním strojem a začal pracovat na výrobě bedniček, šindele na krytinu střechy a ostatního dřevěného zboží. Jelikož potřeboval hodně vody, přivážel koněm vodu každý den z Korejtek.

Roku 1898 – byla pozorovat již národnostní nesnášenlivost mezi Němci a Čechy a při volbách je však česká strana přehlasovala.

Byl pociťován úpadek venkovského řemesla, které ničila tovární výroba. Též u rolníků byla bída, nemohli prodat obilí a dobytek, protože se vše dováželo z Uher. Také v těch létech, byly veliké stávky mezi dělníky v průmyslových závodech ve světě. U nás neměli lidé práci a odcházeli za prací do Vídně.

 

Roku 1899 – byla postavená železniční dráha z Prachatic do Volar.

 

29. března 1900 napadlo hodně sněhu, místy 1-2 m i 14. května padal sníh, byl velký mráz a pomrzly žita. V létě zase nepršelo a byla bída o vodu, lidé museli vodu vozit pro sebe i pro dobytek celý rok.

Roku 1900 začala korunová měna, dříve zlatý.

 

V roce 1901 byl v Lažišti zaveden obecní pivní poplatek, z piva z litru 1 krejcar, z kořalky z litru 4 krejcary. Byl zaveden, aby obec měla větší příjmy. Starostou obce byl Jos. Kovář. Obecní kasa byla prázdná, tak se sháněly příjmy, jak se dalo. V Lažišti byly tři hospody: Hořejší naproti škole – šenkýř U. Vágner, Hospoda u Kajerů – šenkýř Jos. Kajer a Hospoda na Dolejší u Krejsů – šenkýřka Josefa Toušková. Pracující lid táhne za prací do měst, hlavně do Vídně. Zde dostal spolehlivý čeledín mzdu 80-100 zlatých, služka 40-50 zlatých ročně a ve Vídni platili dělníka 1,20 – 1,30 zlatý denně a zedníka 1,80 – 2,10 zlatý denně. Ve zdejší továrně pana Jachoutka se vyrábělo, veliké množství koníků, hraček pro děti.

 

Rok 1902 – v květnu zemřel řídící učitel Jos. Mráz a nastoupil učitel A. Vydra, který působil v Lažišti 23 roků.

Hasičský sbor Lažiště dostal novou ruční stříkačku.

 

Roku 1903 – veliké krupobití 36 okresů bylo postiženo, obilí a vše zničeno. Jena kroupa vážila až 78 dkg. Jen ve Strakonicích bylo rozbito 2.900 oken a byli povoláni z daleka sklenáři, aby tuto škodu opravili.

 

Roku 1904 – začátkem září se začalo se stavbou silnice z Lažišť do Husince. Silnice stála 57.000 Korun, stavbu prováděl stavitel Konrád Kysela z Č. Budějovic.

Byla v Lažištích založena Reifeizenka.

Starostou obce byl ve volbách zvolen Karel Rubeš, rolník Lažiště.

17. července byl ve Vimperku veliký požár, shořelo 48 domů. K požáru se sešlo 32 hasičských sborů. Lažický hasiči, tam také hasili městský pivovar. Hasiči dostali diplomy a vyznamenání jsou uloženy v hasičské zbrojnici.

 

Roku 1906 – prodal pan Jachoutek továrnu na dřevěné výrobky, továrna byla zrušena, lidé byli neradi, přišli o práci.

Obec postavila na návsi kamennou kašnu na vodu, koupila ji v Husinci za 700 Korun. Stavěl ji Vojta Pecka rodák z Lažiště čp. 4.

 

Roku 1907 – stavěla se nová škola vedle farské zahrady. Jelikož tuto stavbu musely financovat i okolní obce, byly veliké rozepře.

Na návsi naproti Hořejší hospodě se zřídila váha na dobytek, když někdo vedl na jarmark do Husince dobytek, zaplatil od vážení a peníze šly do obecní kasy.

 

Roku 1912 – za starostování Karla Rubeše byl vysázen Voletín, hořejší díl smrkovými sazenicemi, které dodaly lesy Vimperk.

 

Roku 1913 – v měsíci lednu napadlo tolik sněhu a byly veliké závěje, že takovou zimu staří lidé nepamatují. V létě bylo v Čabošových velké vojenské cvičení, ve střelbě na ostro. V Lažištích bylo ubytované vojsko. Všude byly rozestavěné stráže, aby nedošlo k neštěstí.

 

V letech 1914 – 1918 – 1. světová válka 26. července 1914 byl dramatický den, mnoho mužů jest povoláno do zbraně a mnoho to ještě očekává. Velká drahota tíží všechen lid, zvláště chudé lidi. Na bojišti padlo již několik osadníků a více je jich raněných. Nejvíce to pociťuje rodina, kde otec jest ve válce a matka jest sama doma z malými dětmi. Práce polní se prodloužila, když nejsou muži doma, zrna bylo málo a toho se chce zmocnit erár. Mnozí těžko dávají rekvírované obilí, mají starost o svoje živobytí do příští úrody. Lažiště mají dát eráru: 90 q žita, 60 q ovsa a 10 q ječmene. Rekvírované obilí jde všechno do Německa.

Vyučování na školách též vázne, Lažická škola má ve 4 třídách jen dva učitele, děti chodí do školy jen obden. Ostatní učitelé jsou ve válce.

K vojsku sebrali mnoho koňů, tak že bude nedostatek potahu a polní práce půjde ještě pomaleji. Je nařízeno, aby se k žitné a pšeničné mouce přidávala bramborová mouka. V Lažišti pro válečné účely sebraly všechny tři zvony, zůstal zde jen malý zvonek ve věžičce.

28. října 1918 přinesli listonoši do Lažiště radostnou zprávu, že jest po válce, a že máme samostatnost Československou. Nebyly radia ani televize, tak prvními zpravodaji, byli listonoši. To bylo radosti, všichni se radovali z konce války, že se lidé zbaví bídy a hladu. Smutní byli ti, co jejich drazí se již nikdy nevrátí a zahynuli neznámo kde a jakou těžkou smrtí. Všichni si přáli, aby již více válka nebyla, aby se nevrátilo utrpení lidí.

Prvním prezidentem byl Tomáš G. Masaryk, který se zasloužil o samostatnost Čechů a Slováků, proto byl zvolen prezidentem 4 období.

V Lažišti se prováděli nejpotřebnější práce opravy cest atd.

V první republice, byla veliká bída a nezaměstnanost přes 800.000 lidí bylo bez práce, továrníci platili málo, protože zájemců o práci bylo dost, kdo dostal práci ten se držel i za menší plat. Jezdilo se za prací do Prahy na stavby. Byly pořádány sbírky pro chudé lidi. Starší lidi chodili žebrat jen, aby měli kousek chleba.

 

Roku 1923 se stavěla nouzová cesta do Podedvor, aby lidi měli práci.

 

Roku 1934 měli Lažiště 382 obyvatel.

 

11. prosince 1935 byl zvolen výbor pro postavení pomníku padlým vojákům ve Světové válce. Sbírku na pomník provedli: Dušák J. a Svatoš J. Pomník zhotovil kameník z Mejkova a desku kameník z Českých Budějovic.

 

17. května 1936 byl odhalen pomník padlým vojákům za účasti všech sborů hasičských a Vimperské vojenské posádky. Při té příležitosti byla též otevřená nová hasičská zbrojnice.

 

Roku 1937 – postavená protipožární nádrž na vodu pod kašnou.

14. září 1937 – zemřel Tomáš G. Masaryk ve věku 87 roků, byl pohřben na hřbitově v Lánech.

 

Roku 1938 – dostal hasičský sbor Lažiště novou motorovou stříkačku od fi Mára, byl to přínos protipožární techniky pro celé okolí. Tuto motorovou stříkačku oslavili velikou slavností.

Dne 30. září 1938 ujednáním zahraničních mocností Anglie, Francie byla určená kapitulace Československa, ve prospěch německé říše, aby území obydlené Němci bylo beze škod připojeno k německé říši. Naše armáda, která byla povolána mobilizací do zbraně a chránila naše území v pevných krytech v pohraničích, musela opustit pozice a odejít do kasáren.

10. října 1938 podal demisi president republiky Dr. Edvard Beneš, čímž nastoupila vojenská vláda v čele s generálem Syrovým a ta trvala do zvolení prezidenta 1. prosince 1938. E. Háchu, kterého nikdo neznal.

Byly zabrány všechny krásné Šumavské lesy. V naší osadě byl zabrán Kratušín, Chlistov a Trpín hraniční pásmo bylo u německé školy, kde byli němečtí žoldnéři. I naše okresní město Prachatice bylo zabráno 6. října 1938, tím jsme ztratili okres a byli jsme přiděleni do Vodňan a později do Písku. Začalo stěhování Českého národa z pohraničí. Cestou k Husinci se táhla řada selských povozů, jiní tahali vozíky pěšky a odváželi si skromný majetek.

14. března 1939 zaprodal Tiso slovenský stát Hitlerovi a to se dozvěděla pražská vláda a E. Hácha z Dr. Chvalkovským odjeli k Hitlerovi v 1:10 hodin v noci, porada trvala 3 hod. 55 minut, při čemž prohlásil prezident Hácha, že skládá osud Čechů do rukou Hitlera a podepsal smlouvu o protektorátu Čech a Moravy.

15. března 1939 zabral Hitler, celou naši krásnou zem a Český národ se s opovržením a se zaťatými pěstmi musel dívat, jak vjíždí německé vojsko k nám. Dlouho bude na toto vzpomínáno. Hitler pak se vší slávou navštívil Prahu. Armáda byla rozpuštěná a odzbrojená, veškerý válečný materiál zabrali pro německou armádu. Začalo utrpení českého národa – zatýkání českých vlastenců a komunistů, denně popravy, byly zřízeny koncentrační tábory u nás známý Terezín, kde byly tisíce českých vlastenců popraveny. Ženy i děti, byly hnány do plynových komor a tam po stovkách popraveny a pak hromadně pohřbeny nebo spáleny.

Rok 1939 – 1945 – rok od roku byl horší a horší byla veliká bída a hlad, byly zavedeny potravinové lístky. Na chléb, mouku, pečivo, cukr, maso, mléko, máslo, sádlo, tuk. Lístky se vydávaly na jeden měsíc a každý měsíc měl jinou barvu a označený příděl. Lístky byly pro dospělé, pro děti, pro těžce pracující. Příděl na osobu na měsíc byl: 9 kg chleba nebo mouky a pečiva, 1,20 kg cukru, 1 kg masa nebo masných výrobků, 4 vejce, 1 l a ¾ l odstředěného mléka, 7 dkg másla, 16 dkg sádla, 48 dkg margarinu.

 

10. června 1942 byla vypálena vesnice Lidice, všichni muži byli postříleni, ženy a děti odvlečeni do koncentračního tábora. Lidice byly zapáleny a srovnány se zemí, tak se mstili Němci na českém národě. Z 96 odvlečených dětí, bylo nejmladšímu čtrnáct dní a nejstaršímu 15 roků.

 

Do roku 1943 – byla naše vesnička osvětlená petrolejovými lampičkami, lucernami ve stájích. Než se rozsvítilo, dalo to práce dost, nalít petrolej vyčistit cilindr. I naše vesnička se rozhodla po vzoru Kratušína, elektrifikovat obec. Na schůzi všichni souhlasili, ale obávali se zadlužení. Obec podala právoplatnou přihlášku a pak už to šlo rychle, vnitřní rozvody prováděla fi Vedka z Prahy, každý si platil zařízení sám dle osazených světel. Rozvodnou síť po návsi prováděli budějovický energetici. Každý musel vykopat několik děr na sloupy zdarma. Náklad na rozvodový materiál a práci byl rozvrhnut dle osob a motorový proud dle hektarů. Obec se dočkala i světel v ulicích.

 

5. května 1945 – kdo měl puštěné rádio, slyšel české písně v pražském rozhlase a volání Pražáků o pomoc v boji o rozhlas.

 

9. května 1945 – osvobození Československa

 

Za 14 dní po osvobození naší republiky, vrátil se do Čech Dr. Edvard Beneš, se svými spolupracovníky a byl zvolen prezidentem.

V každé obci byl utvořen Národní výbor. V naší obci byl v čele Národního výboru s. František Kilián a ve výboru byli s. Jakub Pop, s. František Sebera, s. Jan Krejsa a s. Antonín Pop.

Dohodou států, byli z pohraničí vysídleni Němci i někteří kolaboranti co se spolčili s Gestapem, celkem bylo vystěhováno 1.250.000 osob. V Lažišti nebyl žádný Němec.

 

Roku 1946 byly vyhlášeny volby do všech státních orgánů.

Jelikož pohraničí bylo bez lidí a aby byli obdělávány pozemky, vyhlásila vláda osídlení pohraničí českým lidem i lidem slovenským. Též lažický občani osídlili pohraničí, nejvíce se jich nastěhovalo do Záblatí, Horní Plané, Krumlova, Volar…

 

Rok 1946 – 1947 – značně ubylo obyvatel u nás i v celé osadě i škola Lažiště pocítila úbytek žáků. Do Horní Plané se odstěhovalo 12 školáků, do Záblatí 18, do Českého Krumlova 6, do Volar 5, do Perneku 4 a do Maňavy 3, celkem se odstěhovalo 48 školáků. Stav žáků před osídlením byl 169 žáků a po osídlení 121 žáků.

 

Rok 1948 – v únoru Klement Gottvald navštívil prezidenta Edvarda Beneše, aby přijal demisi vlády, ten demisi přijal a Klement Gottvald sestavil novou vládu.

29. – 30. května byly vyhlášeny volby

14. června byl zvolen prezidentem Československa Klement Gottvald, předsedou vlády se stal Antonín Zápotocký.

 

Rok 1949 – byly zestátněny všechny továrny, banky, velkoobchody. Velkostatky se parcelovali a lidé dostávali pole. Dělnická strana se všemožně starala o pracující lid, který teď vládl v továrnách a ve velkých závodech a v dolech. Staří lidé dostali důchod. Lékařské vyšetření bylo zdarma i léky zdarma.

 

Roku 1952 – vláda rozhodla provést měnovou reformu. Byly vydány nové bankovky a byly vyměněny za staré. Základ byl, že za starých 150 Kč dostal každý občan nových 150 Kč, za ostatní peníze dostal za 50 Kč jednu Kč. Kdo měl peníze v záložně, dotkla se ho měnová reforma z 28 %. Nejvíce byli postiženi ti, co měli ušetřeny peníze vlastní prací.

 

14. března 1953 – zemřel prezident Klement Gottvald. I z naší vesničky se do Prahy přišli poklonit občané k jeho rakvi.

nástupcem byl jmenován Antonín Zápotocký bývalý ministerský předseda vlády – byl u všech vrstev obyvatel oblíben, napsal plno knih.

 

16. května 1954 – byly vypsány volby do Krajských a Národních výborů.

28. listopadu 1954 – byly volby do poslanecké sněmovny, za náš kraj byl zvolen František Bubník, který se byl osobně představit v Lažišti.

 

Roku 1955 – jelikož úbytkem dětí, byla nová škola úplně prázdná, přebral budovu MNV. Na levé straně byly kanceláře MNV a na pravé straně se zamýšlelo postavit divadelní sál a kino. Do tříd ve staré škole byly pořízeny nové kovové lavice.

 

Roku 1956 – jelikož bylo kino dříve v sále u Kotrců, kde to nevyhovovalo z důvodu rušení kina, hosty z hospody. Usneslo se vedení MNV s. Svatoš, s. Kotrc st. a s. Kohout ředitel školy, přestavět z kolny na dříví jeviště a zřídit divadelní sál z prázdné pravé části nové školy, zřídilo se i kino. Byla pořízená sklopená podlaha a byly pořízeny sklápěcí lavice, které nám v Praze obstaral Ing. Vrzaň. Tím byl vybudován pěkný divadelní sál. Hráli se často divadelní představení za režie s. Svatoš J. Přijížděla sem často i zájezdová divadla. Byly pořízeny nové kulisy, které dodnes zdobí nový kulturní dům.

Bylo vybudováno nové školní hřiště, z farské zahrady. Nové hřiště se oplotilo pletivem, takže školní děti měli kde sportovat. I dospělá mládež, tam chodila hrát kopanou. Náklad na hřiště byl 10.000,-- Kč.

 

Roku 1954 – zažádal MNV Lažiště ministerstvo pošt o zřízení poštovního úřadu v Lažišti, bylo vyhověno a dne 2. března 1957 byla slavnostně pošta otevřena. První vedoucí pošty byla Kovaříková Anna. K slavnosti na počest otevření pošty, byla pořádána estráda s hudbou. Všechny obce na toto pohoštění přispěli, že pošta je v místě, je veliká výhoda pro všechny občany, nemusí nosit balíky na poštu do Husince. Poštovní rajon je: Lažiště, Žárovná, Škarez, Trpín, Chlistov, Drslavice, Švihov, Kratušín, Zábrdí a Dvory. Byli dva poštovní doručovatelé.

Z farských objektů se postavila Státní traktorová stanice a skladiště na stroje, aby pomohla svými stroji zemědělské výrobě tam, kde již byly založeny JZD.

 

V září roku 1957 bylo na ustavující schůzi založeno JZD. Na ustavující schůzi JZD, byl zvolen prvním předsedou Pecka Leopold, Lažiště čp. 43, agronomem Šísl Metoděj, Lažiště čp. 6, zootechnik Vágner Jan, Lažiště čp. 22 a účetním Vojta Josef, Lažiště čp. 14

13. listopadu 1957 zemřel prezident Československé republiky Antonín Zápotocký, po něm nastoupil Antonín Novotný.

 

Roku 1958 – v JZD Lažiště i v okolních JZD začala výstavba kravínů. V Lažišti byl první kravín postaven v letech 1958 – 1960 a druhý kravín v letech 1961 – 1962. Postupně se začaly stavět skladovací prostory a ostatní hospodářské objekty. Byl postaven vodovod do kravína ze švihovských luk, který zásoboval vodou vše.

S.T.S. postavila pro své zaměstnance čtyři panelové dvoubytovky.

O prázdninách byla provedená generální oprava školy. Vchod do školy byl předělán dvorem, dřevěné schody do poschodí byly vyměněny za kamenné, byly postaveny splachovací záchody a byla zavedena voda do tříd. Voda do školy byla zavedena z kašny. Ve třídách byly položeny parkety, byl upraven byt, zřízená koupelna a vyměněny všechna okna. Vše opravoval MNV, kdy byl předsedou Kotrc Stanislav a tajemníkem Svatoš Jan. Celkový náklad byl 270.000,-- Kč.

V roce 1958 pořádaly dívky Staročeskou konopičkou.

 

V květnu roku 1959 sváděly se od družstevníků dojnice do nového kravína v Lažišti. Ostatní dobytek byl ponechán u družstevníků, než se postaví nový kravín.

Roku 1960 – koupilo JZD od S.T.S. všechny objekty na faře a přestavělo si je dle své potřeby. Zároveň koupilo JZD od S.T.S. dvě dvoubytovky.

 

Roku 1961 – byli v Lažišti filmaři z Prahy, asi 6 měsíců natáčeli film „Králici ve vysoké trávě“ ve filmu účinkovalo spoustu místních občanů.

Po prázdninách odpadla ze školy obec Pěčnov 8 dětí chodí do školy v Husinci. Lažická škola má 77 žáků.

 

Roku 1962 – jelikož v JZD nebyla využitá traktorová a jiná technika, dne 1. ledna 1962 se spojily v jeden velký celek JZD Lažiště, Dvory, Zábrdí, Kratušín, Drslavice – středisko bylo Lažiště. Předsedou JZD byl Matějka, který byl předsedou JZD ve Dvorech, živočichář byl Kabelík Tomáš Drslavice, rostlinář Mráz Eman Drslavice v ostatních farmách byli ustanoveni farmáři, kteří se často střídali.

 

Roku 1963 – jak byly spojovány JZD, tak byly spojovány MNV v roce 1963, byl spojen MNV Lažiště, Dvory, Zábrdí, Kratušín, Drslavice – střed Lažiště. Byly volby do MNV, z každé obce byl zvolen zástupce osady, prvním předsedou sloučeného Místního národního výboru v Lažištích byl zvolen Svatoš Jan, Lažiště čp. 29.

Byl zaveden vodovod do Lažiště, hlavní trasu financovalo ONV, přípojky si vykopal každý sám i zhotovení přípojky si financoval každý sám. Vodovod byl zaveden do školy i na hřbitov. Vodovod byl rozdělen na různé trasy I. trasa – z bytovek přes sady do JZD a napojeny blízké budovy, II. trasa přes Kovářů sad do ulice a odbočka od Píchů okolo Rupšů až k Svatošům, pak po návsi k Hrobařům, k Pěstům a pak po návsi dolů k Petřišovům.

 

Rok 1964 – 1965 – žáci ve škole ubývali, bylo jich jen 68, protože i obec Žárovná odpadla ze školy, děti chodí do školy v Šumavských Hošticích.

Byly zabudovány tři plechové autobusové čekárny v Lažišti, Dvorech a Zábrdí.

V Lažišti, v Zábrdí i v jiných osadách se zvýšil počet světel veřejného osvětlení.

Sloučené JZD Lažiště bylo poslední na okresu, všude samá stížnost, předseda Matějka úřadoval málo kdy, práce vázla a pracovní jednotka byla malá, družstevníci byli nespokojeni.

 

11. února 1965 nastoupil nový předseda JZD Selner František, Drsalvice čp. 20, který měl velikou praxi v zemědělství. Již v krátkém čase bylo vidět, že JZD lépe hospodaří a nový předseda umí jednat s družstevníky.

 

V dubnu 1966 bylo započato se stavbou Kulturního domu a na starosti to měl tajemník MNV Svatoš Jan, který byl uvolněný pro tuto funkci. Plán Kulturního domu vypracoval Nächlinger. Začal se stavět na farské zahradě. Předseda JZD s. Selner František nabídl všestrannou pomoc, poslal na stavbu stavební četu JZD ve složení. Machovec, Harvalík, Pecka a pak stálí brigádníci Podlešák J. čp. 28, Janoušek Trpín, Muchl Drslavice a další. Od dubna 1966 do 31. prosince 1966 byl Kulturní dům postaven. Ještě na silvestra uklízely ženy a děvčata až do půlnoci, aby mohl být Kulturní dům 1. ledna 1967 otevřen. Jako odměnu za brzké postavení kulturního domu, proplatil ONV Prachatice fakturu za 500 židlí a 100 stolů a 20 křesel do zasedačky.

Jelikož místo, kde byl postaven pomník padlým vojínům, nevyhovovalo, byl pomník přesunut ke škole a okolo vybudován nový plot.

V létě byla opravená věž kostela – nový plech natřen červenou barvou. Práci prováděl klempíř Kotrc, pomáhali mu Lang R., Janoušek, Pavelka Petr. Při otevření báně věže, byly nalezeny staré zápisy o poslední opravě a zase zpět byly uloženy nové zápisy z roku 1966. Kostel byl celý nahozen a kamenné ozdoby byly vyspárovány.

16. dubna 1966 byla velká povodeň, cesty byly všechny zničeny, těž cesta do podzabrdského mlýna. Jelikož opravy cest stojí mnoho finančních prostředků, počítá se s vyasfaltováním nejdůležitějších cest.

 

1. ledna 1967 byl svátkem celé osady, otevíral se Kulturní dům. Ve 14 hodin se otevřely dveře a první vstoupil s. Dejmek, jako náš poslanec. Děvčata nesla bílou stužku a s. Dejmek, přestřihnutím pásky a stručným zhodnocením naší práce, která byla rekordní, zahájil provoz kulturního domu. K tanci a poslechu hrála kapela Netolička, zábava byla velice pěkná.

Kulturní dům slouží všem složkám, ke kulturnímu vyžití. Jsou pořádány veřejné a slavnostní schůze, různá divadla, estrády i s Pražskými herci. Výrobní správa Prachatice i ostatní podniky pořádají v Kulturním domě celookresní schůze. Kulturní dům je plně využit. V kulturním domě je zavedeno naftové topení, tak i v zimních měsících je využit.

 

Roku 1968 – se konaly demonstrace hlavně v Praze.

21. srpna 1968 obsadily vojska sovětského svazu Československou republiku

odstoupil prezident s. Novotný a nastoupil prezident Ludvík Svoboda.

Vyasfaltovala se náves a cesta k bytovkám až na hlavní silnici u školky.

Byla oplocená školka pletivem v rámu, nové vrata, upraven trávník. Oplocení a podezdívky provedl Josef Pečeně z Lažišť.

JZD Lažiště vystavělo sušku na obilí včetně sil na obilí.

Tento rok byly silné deště, všechny cesty byly zničeny i v okolních vsích. Cesta kolem Pecků čp. 43 až k Pojslům čp. 55 byla vybrána do hloubky 1,5 m, všechen nános zaplavil silnici, že nemohl jet autobus. Plný dvůr zeminy měli, též Vávrů čp. 15 a Princů čp. 45. Autobagry a auta odklízely zeminu celý den.

V září 1968 obdržely Lažický požárníci novou motorovou stříkačku, kterou MNV předal s. Vojík. Předání požárníků provedl Svatoš Jan. Stará motorová stříkačka byla předána požárníkům do Kratušína.

 

Roku 1969 – na návrh s. Svatoše Jana, aby se ještě postavilo jedno patro na budově MNV, aby to reprezentovalo Kulturní dům. S. Dejmek slíbil finanční pomoc od ONV a návrh byl přijat. Projekt ihned vypracoval Fr. Nächlinger z Vitějovic. Pro traverzy jela lesní správa až do Prahy. Jelikož stropní trámy byly již shnilé, musel se vyměnit celý strop. Překlady na strop se přivezly z Bavorova a cihly ze Žíchovce. Stavba probíhala za pomoci zedníků Maurice V., Harvalíka J., Müllera V. a zedníků z JZD a za velké pomoci brigádníků. Dříví na krov dodala pila Buk vedoucí s. Vlk. Krov na stavbu zhotovili bratři Langové z Lažišť, za pomoci otce Langa Rudolfa. Veškerá okna do přízemí i poschodí dodaly Dřevařské závody České Budějovice. Krytinu zhotovil Okresní stavební podnik. Do všech místností bylo zvedeno ústřední topení, které též provedl Okresní stavební podnik. V I. patře vznikl krásný slunný byt s koupelnou. Kancelář MNV, velká zasedací místnost, velká knihovna, archiv na spisy, sociální zařízení se splachovacími záchody. V přízemí bylo zřízeno krásné útulné pohostinství, sklad pohostinství a šatna.

 

Rok 1970 – jelikož přibývalo v JZD hospodářských objektů a zvyšovala se spotřeba vody, i občané spotřebovávali více vody tím, že si budovali koupelny, splachovací záchody, kropily se zahrádky atd. Starý vodojem nestačil.

Postavil se nový vodojem na 100 m³ vody a ještě bylo vybudováno 5 nových studní na posílení vodovodu. Vodojem byl postaven na švihovských loukách. Dle plánu byl též postaven vodovod Drslavice – Kratušín – Zábrdí.

Byla opravená hřbitovní zeď – celá byla nahozená a pokrytá taškami.

V roce 1970 odpadl Kratušín z Lažické školy ve škole zůstalo 32 žáků.

 

Roku 1971 – byl veliký požár v Horoutech u Halšů uhořelo tam 49 kusů hovězího dobytka.

V Zábrdí byla provedena oprava rybníka, jeho oplocení. V Kratušíně byla postavená nová požární nádrž.

Konaly se volby do MNV, ONV a JKNV. Předsedou MNV byl zvolen s. Selner František, tajemníkem s. Sýkora Josef, do rady byli zvoleni s. Selner Fr., s. Sýkora J., s. Svatoš J., s. Zahradník J., s. Vojta J., s. Šetka J., s. Tišler J. Předsedové komisí zvoleni za finanční a sociální komisi s. Svatoš Jan, za zemědělskou komisi s. Kabelíková M., za veřejný pořádek s. Zahradník J., za osvětovou komisi besedu s. Fleischmann Fr.

 

Rok 1972 – byla nahozena škola dvoubarevným brizolitem.

V Melesíně bylo postaveno fotbalové hřiště a založeno fotbalové družstvo hrající okresní kolo soutěže. Na počátku července se konala ustavující schůze, která zvolila výbor TJ. O založení organizace se zasloužil ředitel ZŠ s. F. Fleischmann ze Šum. Hoštic. Pomáhal oddílu v jeho začátcích, hlavně po organizační stránce. Předsedou oddílu zvolen ing. Adolf Pavel předseda zdejšího JZD, výbor: Maun Pavel – pokladník, Gloga Bronislav – organizační pracovník, s. Selner F. místopředseda a Vojta Josef zdravotník. Hráči: Vojta, Maun, Hůrský, Jiroušek, Harant St., Lang, Pecka, Princ, Pěsta, Harant Z., Kolář, Hasil, Linha, Mráz, Gloga.

Byly založeny Svazy Socialistické mládeže Lažiště, Kratušín, Zábrdí.

Byl založen Sbor pro občanské záležitosti v Lažišti, který má na starosti organizovat vítání občánků do života, blahopřát jubilantům k jejich slavným výročím a jiné životní události – předsedou byl s. Selner František předseda MNV.

 

Roku 1973 – začala se stavět nová požární zbrojnice. Naproti hasičské zbrojnici se stavějí nové bytovky, čtyři budovy po 4. bytech tj. 16 bytů, budou zde ubytováni zaměstnanci JZD.

Roku 1974 – zemřel známý herec Jaroslav Marvan.

17. listopadu 1974 se uskutečnila beseda s důchodci, sešlo se 160. důchodců v krásně vyzdobeném kulturním domě.

Byla dokončena stavba nové hasičské zbrojnice v Lažišti, je to representace hasičů, hodně místa na požárnickou techniku, schůzová místnost, dva byty s ústředním topením. Hasičská zbrojnice byla postavena ze státních financí i veškerou požární výzbroj a výstroj financuje stát. Hasiči dostali auto a novou motorovou stříkačku.

 

1. Máj 1975 – počasí se umoudřilo, tak i náš okres Prachatice oslavil na 7 místech toto slavné výročí. Účast na všech slavnostech byla veliká: v Prachaticích bylo 6.600 občanů, ve Vimperku 5.550, v Husinci 3.000, ve Volarech 3.980, v Netolicích 3.000, ve Vacově 1.120 a ve Zdíkově 2.100. V Praze se sešlo 300.000 občanů.

17. května 1975 – byla slavnostně otevřena požární zbrojnice. Slavnosti se zúčastnily všechny požární sbory okrsku a jako hosté byli pozváni požárníci ze Šumavských Hoštic. Slavností projev přednesl s. Selner František, zhodnotil práci všech brigádníků, kteří se zasloužili na postavení této zbrojnice a předal požární zbrojnici, Požárnímu sboru Lažiště do vlastní péče.

29. května 1975 byl zvolen novým prezidentem s. Gustav Husák první tajemník Ústředního výboru KSČ.

7. září 1975 pořádal MNV Vítání občánků do života – 18 maminek se svými ratolestmi vyslechly projev předsedy MNV s. Selnera, kulturní vložku předvedli členové SSM.

JZD Lažiště předseda Ing. Adolf Pavel, ekonom Ing. M. Filipová, agronom Ing. M. Švehla, hlavní zootechnik Ing. B. Gloga, faremní technik J. Kůs, finanční účetní K. Hodina, vedoucí hospodářství Lažiště M. Šísl a Kratušín T. Kabelík. Výměra pozemků: zemědělská půda 1.178 ha a orná půda 653 ha, počet členů JZD 254, počet traktorů 21, počet skotu 1037 ks z toho 410 ks krav, počet vepřového 391 ks z toho 43 prasnic, dodávkové úkoly 910.000 l mléka, 2.050 q masa, 3.900 q obilí a 6.000 q brambor.

 

27. února 1976 pořádali požárníci tradiční maškarní průvod po návsi, kterého se zúčastnilo mnoho občanů.

7. března 1976 pořádali MNV, JZD, ČSŽ slavnost MDŽ, kulturní vložku provedli žáci mateřské školy, SSM Lažiště, Kratušín, Zábrdí.

22. – 23. října 1976 se konaly volby, v 8 hodin se dostavila volební komise, předsedou byl Svatoš Jan Lažiště čp. 29., ve 14 hodin začaly volby. Voličů bylo z Lažiště 191 voličů, z Drslavic 86, ze Zábrdí 74, z Kratušína 58, ze Dvorů 69 a na průkazy 9 celkem se dostavilo 487 voličů a všichni hlasovali pro kandidáty Národní fronty. Voleb se zúčastnilo 100 % voličů.

10. listopadu 1976 byla první ustavující schůze předsedou byl všemi hlasy zvolen s. Selner František, tajemnicí s. Harvalíková A., finanční komise předseda Hodina K., členové Rubešová A., Pěsta J., Markovec F. Vondra J., komise veřejného pořádku předsedou Kovář K., členové Korytar Št., Gloga, Kabelíková, Kovářová, Machovec, komise školská a kulturní předseda Maunová E., členové Fleišman Fr., Horká M., Šísl M., Soumar V., komise sociální a zdravotní předseda Pavelková M., Šetka J., Dočkal M., Turek A., Podlešáková H., občanské záležitosti předseda Kovářová M., Sýkora J., Podlešáková J., Harvalíková A., Vojta J.

Pohyb obyvatel v roce 1976 narozeno 12 dětí, zemřelo 9 osob, celkem obyvatel v Lažišti a v osadách 816 občanů.

 

5. března 1977 pořádal sbor pro občanské záležitosti „Vítání občánků“, zúčastnili se matky a otcové s 15 dětmi.

6. března 1977 pořádal MNV slavnost MDŽ

18. června 1977 byl pro Lažicko velký svátek, otevírala se nová Mateřská škola. Odpoledne se sešli u mateřské školy funkcionáři MNV a ONV a členové požárních sborů z celého Lažického okrsku. Po projevu předsedy MNV s. Selnera, zhodnotila práci MNV zástupce školského odboru ONV s. Kloudová a pak slavnostně přestřihla pásku.

10. července 1977 pořádal MNV spolu se sborem pro občanské záležitosti „Besedu s důchodci“. Besedy se zúčastnilo 72 důchodců.

Ve školním roce 1976/1977 byl z nařízení školského odboru ONV zrušen v Lažišti třetí a čtvrtý ročník a děti jezdí autobusem do Záblatí a ze Záblatí sen jezdí děti do prvního a druhého ročníku. V Lažišti je v prvním ročníku 14 dětí, ve druhém ročníku 18 dětí, ze Záblatí sem jezdí 14 žáků z Lažicka do Záblatí jezdí 29 žáků.

V září 1977 se začala dělat nová přípojka vodovodu do Lažiště, na posílení vodních zdrojů. Díky pomoci ONV se akce vodovodní přípojka pod Vojslavicemi plánovaná na rok 1978, realizuje již od října letošního roku.

V Melesíně se začalo s budováním koupaliště, což bude velký přinos pro lidi z Lažišť i okolí. Akce v hodnotě půl milionu korun.

MNV vyhlásil akci na pomoc zemědělství ve sběru okopanin, směny se zúčastnilo 79 občanů a vybralo 524 q brambor.

Meliorační družstvo odvodnilo na Lažicku všechny zamokřené pozemky a spolu s národním výborem vybudovali tři pěkné mosty přes potok před Švihovem. Zásluhu na tom dále má s. Šísl M. Lažiště čp. 6, který vše řídil. Na stavbě mostů se nejvíce podílel St. Beneš Lažiště čp. 9. Odvodněním pozemků se zvýší krmivová základna pro zdejší JZD.

30. října 1977 pořádal sbor pro občanské záležitosti v tomto roce již druhé „Vítání občánků“ zúčastnilo se 6 občánků s rodiči.

V letošním roce navštívil sbor pro občanské záležitosti 22 občanů a předal jim písemné blahopřání, s malým dárkem k příležitosti jejich významných životních výročí.

 

Rok 1978 za dobrou práci a dosahované výsledky byl místnímu sboru přidělen nový požární automobil IFA AS 16. Dopravení automobilu 7. dubna 1978 ze Sokolova Pěsta Jan ml. doprovod Harvalík Josef předseda OV SPO, s. Paulík zástupce OI PO. Slavnostního předání automobilu, které se konalo 26. dubna, byli přítomni: náčelník OI PO s. Ženíšek a jeho zástupce s Paulík, předseda svazu požární ochrany s. Harvalík Josef, předseda místního sboru Pěsta Jan st., pozvaní hosté předseda MNV s. Selner, tajemnice Harvalíková A., předseda KSČ s. Sýkora, strojník Pěsta Jan ml.

Sbor hasičů stavěl svépomocí věž na sušení hadic: Pěsta Jan st. i ml., Pavelka Jaroslav, základ pro věž: Lang Josef, Kovář Václav, Podlešák Josef, Jiroušek Jan, Jiroušek Josef, Pavelka Jaroslav, Pavelka Jan č. 7, Pavelka Jan č. 40. Stavěno pomocí traktoru a navijáku – Turek Jaroslav Zábrdí. Hlavní vedoucí zednických prací Beneš Stanislav.

18. dubna 1978 uspořádal sbor pro občanské záležitosti „Vítání občánků“ při vítání byla poprvé použita kolébka, kterou darovalo JZD.

Mateřskou školu navštěvují děti 2 a 3 leté tím se snižuje kapacita podle norem MŠ na 25 dětí. Rada MNV se rozhodla zrušit dočasně docházku dětí mladších 3 let. Pro další řešení rozhodla rada MNV jednání s představiteli ONV a JZD, byl dán návrh na zřízení jeslové třídy v budově ZDŠ.

2. července 1978 – setkání důchodců s představiteli MNV a JZD.

14. listopadu 1978 – vyhlášeno snížení veřejného osvětlení na 50 %.

Změny obyvatel – přihlášeno 29 občanů, odhlášeno 16 občanů, narozeno 11 dětí, zemřelo 11 občanů a bylo uzavřeno 7 sňatků.

 

6. února 1979 byl podán návrh na nového kronikáře s. Svatoš Jan vážně nemocen.

Rada MNV nesouhlasí s nasazením ryb do víceúčelové nádrže v Melesíně.

4. března 1979 se konala ve spolupráci s SPOZ oslava MDŽ.

Změna pracovní doby na poště v Lažišti, projednána se s. Harvalíkovou, je ochotna upravit pracovní dobu tak, aby občané si mohli záležitosti obstarat bez problémů. Středa dopoledne zavřeno, odpoledne pracovní doba do 18 hodin.

4. dubna 1979 – vítání občánků slavnostní projev s. Harvalíková, kulturní vložka SSM z Kratušína, občánkům předány dary.

Na požadavek předsedy JZD, provedena změna provozní doby ve školce od 6 hodin do 17,30 hodin.

V akci „Z“ se buduje vodovod v Kratušíně a Zábrdí, místo pro vodojem připraveno čeká se na dodání vodojemu.

14. dubna 1979 proveden jarní úklid.

30. dubna 1979 směna na sběr kamene, sebrán kamen na 30 ha zemědělské půdy.

26. května 1979 bylo předáno veřejnosti koupaliště. Předání se zúčastnili zástupci ONV a MNV. Budují se převlékárny a sociální zařízení.

Mateřskou školu navštěvuje 39 dětí z toho 10 dětí v jeslové třídě.

29. června postihlo naší obec silné krupobití, které způsobilo značné škody na obilí a okopaninách.

Při rekultivaci se ruší určité meze s křovinami a návozem kamení, vytváří se lepší celky pro náročnou techniku, která v dnešní době ovlivňuje zemědělskou výrobu.

2. srpna 1979 vítání občánků a beseda s důchodci, kulturní vložka SSM z Kratušína.

20. září 1979 vyťukávaly dálnopisy stručnou zprávu – dnes v 10:45 hodin zemřel v Praze po dlouhé nemoci armádní generál Ludvík Svobododa.

Při údržbě požární techniky odpracováno 160 hodin. Do péče hasičů jsou svěřena požární vozidla IFA AS – 16 a P805, s. Pěsta Jan ml. a s. Kovář Antonín se vzorně starají o svěřená vozidla. Bylo založeno družstvo mladých požárníků, které pracuje pro vedením s. Rašara.

Letošní vánoce nemají idylku bělostnou, ale spíše jarní.

V roce 1979 se narodilo 13 dětí a zemřelo 18 občanů. Lažiště 416 občanů, Dvory 119, Kratušín, Chlístov a samoty 117, Drslavice, Švihov 150 a Zábrdí 120, celkem 833 občanů.

 

5. ledna 1980 se v sále kulturního domu uskutečnilo setkání občanů, kteří se od roku 1975, do obce a přilehlých osad přistěhovali.

Březen 1980 měsíc požární ochrany – provedeny prohlídky domů.

5. března 1980 oslaven v sále kulturního domu svátek MDŽ.

22. května 1980 byl s. Gustav Husák opětovně zvolen prezidentem ČSSR.

8. června 1980 vítání občánků slavnostní uvítání přednesl s. Selner, dětem darovány upomínkové předměty.

Rada MNV vzala na vědomí požadavek občanů, aby posila autobusu ČSAD jezdila každý pracovní den ráno v 6:20 hodin.

19. července slavnostně zahájeny XXII. Olympijské hry v Moskvě.

6. září CSČK a ČSŽ uspořádaly Staročeskou konopickou.

Říjen 1980 – projednán návrh na ochranu životního prostředí, zajištění projektů na novou kanalizaci v Lažišti a výstavbu čističky odpadních vod z obce.

Půlnoc z pátku na sobotu 1. listopadu 1980 byla rozhodující okamžikem pro údaje ke sčítání lidu.

18. prosince 1980 ve 12:00 hodin zapnul vedoucí stranické delegace Jč. KNV František Samec, nový oblastní vysílač pro druhý program – Mářský vrch u Vimperka.

Leden, únor a březen ukazoval slibné jaro. Příroda se pomalu probouzela ze zimního spánku. V dubnu se opět navrátila zima. Celá Šumava je pokryta takřka dvojnásobně tlustou sněhovou peřinou než v průběhu celé zimy, teplota klesla na - 7° C, stříbřité rampouchy zdobily okraje střech. Nepřízeň počasí trvala do 15. května. Práce na polích se opozdily. Léto bylo studené a vlhké. Září, říjen teplé měsíce, 28. října teplota dosáhla 24° C.

Pohyb obyvatel v roce 1980 – přihlášeno k trvalému pobytu 7 občanů, přihlášeno k přechodnému pobytu 3 osoby, odhlášeno 18 občanů, narozeno 8 dětí, zemřelo 9 občanů, bylo uzavřeno 8 sňatků.

 

19. února 1981 pořádali hasiči ples s průvodem masek po návsi.

7. března 1981 oslava MDŽ s kulturním vystoupením žáků ZŠ a SSM z Kratušína.

13. března 1981 vítání občánků, uvítání přednesl s. Selner, kulturní pásmo provedli žáci ZŠ.

31. května 1981 se konal dětský karneval k MDD s průvodem masek po návsi.

5. 6. června se v celé naší vlasti otevřely volební místnosti. Zvoleno 21 poslanců do MNV Lažiště, s. Selner opět zvolen předsedou MNV, 7 členná rada MNV ve složení s. Selner, s. Sýkora Josef, s. Harvalíková Anna, s. Kovář Karel, s. Šetka Jan, s. Podlešáková Hana, s. Rubešová Anna. 5 komisí a 1 aktiv MNV ve složení: komise finanční – s. Rubešová Anna, s. Pavelka Alexandr, s. Hodina Karel, s. Šísl Václav, s. Kovářová Marie, komise pro služby a obchod – s. Hravalík Josef, s. Petřík Jaroslav, s. Sýkora Josef, s. Kabelíková Marie, s. Jedličková Vlasta, komise školství a kultury – s. Maunová Etela, s. Fleischmann František, s. Horká Miloslava, s. Soumar Václav, s. Bošková Marie, komise sociální a zdravotní – s. Pavelková Jarmila, s. Šetka Jan, s. Podlešáková Hana, s. Jiroušková Františka, s. Petřík Karel, komise ochrany a veřejného pořádku – s. Kovář Karel, s. Janoušek Vojtěch, s. Turek Antonín, s. Vojta Josef, s. Krinedlová Marie, aktiv sbor pro občanské záležitosti – s. Harvalíková Anna, s. Kovářová Marie, s. Sýkorová Anděla, s. Pecková Zdeňka, s. Šísl Metoděj.

25. června 1981 darem předána cisternová automobilová stříkačka CAS 16 PV3S s. Harvalíkem. Proběhlo námětové cvičení zásahové jednotky s technikou CAS 16. Pohotovost jednotky se ukázala velmi dobrá.

Posílily se vodní zdroje pro Lažiště, Kratušín a Drslavice. Vybudováno parkoviště v Melesíně.

12. července 1981 beseda s důchodci.

12. prosince pásmo pohádek se soutěžemi pro děti, příchod Dědy Mráze.

Jsou zasílány kondolenční listy, blahopřání k narození dítěte, k uzavření sňatku.

Pohyb obyvatel v roce 1981 – narozeno 7 dětí, zemřelo 19 občanů, přihlášeno 25 občanů, odhlášeno 25 občanů, uzavřeno 9 sňatků.

 

V únoru 1982 převzala s. Jiroušková na okresní konferenci v Prachaticích diplom „Vzorná organizace“. V březnu opět s. Jiroušková převzala v Praze diplom „Nejlepší organizace“, který byl udělen ÚV ČSČK.

V únoru pořádali hasiči maškarní ples s průvodem masek po návsi.

8. března 1982 proběhly oslavy MDŽ s bohatou kulturní vložkou žáků ZŠ.

V březnu přivítáni 3 občánci, kulturní vložka žáci ZŠ.

V dubnu 1982 uspořádán „Sousedský ples“ s bohatou tombolou.

Na den svátku dětí bylo uspořádáno zábavné odpoledne na sportovním hřišti, zúčastnilo se 120 dětí.

V červnu 1982 uspořádána beseda s důchodci po projevu vyhrávala vojenská dechová hudba z Prachatic.

Akce MNV posílení vodních zdrojů nad Švihovem a od Vojslavic samospádem. V době sucha se projevuje nedostatek vody. Je zapotřebí provést vrty a nalezenou vodu svést do rezervátů. Vyčistilo se koupaliště, opravily se okapové roury kolem kulturního domu, rozšířila se komunikace v Lažišti, oprava střechy ZŠ – výměna hřebenáčů a tašek.

Pohyb obyvatel v roce 1982 narozeno 8 dětí, zemřelo 9 občanů, přistěhovalo se 29 lidí a odhlášeno 25 lidí, celkem počet obyvatel v Lažišti a osadách 679.

 

8. března 1983 uspořádána oslava MDŽ kulturní vložka žáci ZŠ s písněmi a básněmi.

V březnu uspořádán masopustní průvod s maskami, večer maškarní ples s bohatou tombolou.

V březnu a prosinci 1983 uspřádáno vítání občánků do života, kulturní vystoupení žákyně ZŠ.

V dubnu 1983 vystoupení ochotníků z Chluman „Babičky druhé generace“ hra měla úspěch.

7. července 1983 beseda s důchodci, které se zúčastnilo 60 důchodců.

V letošním parném létě se projevil nedostatek vody. Do rezervátu přitéká voda z povrchových pramenů a při dnešní spotřebě je vody málo. Budovaly se nové vrty, s úpravou se začne v příštím roce a tím se snad vyřeší problém s vodou v Lažišti. Oprava hřbitovní zdi a márnice si vyžádala velký finanční náklad. Práci vykonával důchodce F. Vávra. Zlepšil se vzhled obce. Opravily se polní i veřejné komunikace, byly vyřezány křoviny okolo cest. Bylo dokončeno oplocení fotbalového hřiště v Melesíně. Byl opraven vodovod na hřbitově, kde netekla voda celé léto, chodilo se pro vodu do kašny, která byla též opravena. Oplocení kolem školní zahrady prováděl F. Vávra s ředitelem ZŠ F. Fleischmannem.

Finanční náklady na jednotlivé akce: posílení vodních zdrojů ve Švihově 20.000,-- Kčs, vyřezání křovin kolem komunikací 5.000,-- Kčs, oprava hřbitovní zdi a márnice 270.000,-- Kčs, kanalizace v Drslavicích 200 m 16.000,-- Kčs, oprava komunikací 4 km 20.000,-- Kčs, čtyři vrty na pitnou vodu 350.000,-- Kčs, projekty na čerpání vody 28.000,-- Kčs, nákup keřů 10.000,-- Kčs, kanalizace u Pavelky, Lažiště čp. 40 12.000,-- Kčs, oprava vodovodu na hřbitově a kašny na návsi 1.000,-- Kčs, oprava návsi Lažiště a Dvory 8.000,-- Kčs, nový plot u školní zahrady 3.000,-- Kčs, posílení vodních zdrojů a vrtů Lažiště 30.000,-- Kčs, kanalizace u Rubešů Lažiště 10.000,-- Kčs, oplocení fotbalového hřiště Melesín 10.000,-- Kčs, celkový náklad činil 1 milion Kčs.

12. března, 9. září a 10. prosince 1983 vítání občánků do života.

15. června 1983 v 16 hodin 55 minut zneklidněla země zejména v jižních Čechách a na jižní Moravě, kde bylo také zemětřesení nejvíce patrné. Jeho epicentrum se nacházelo asi 20 km jižně od rakouského města Scheibbs. Jeho intensita dosáhla 4-5 stupňů Richterovy stupnice. Zemětřesení v našich zemích nejsou příliš častá zhruba dvakrát za deset let, kromě slabších záchvěvů pozorovaných zvláště ve vyšších patrech věžáků.

Pohyb obyvatelstva: přihlášeno k trvalému pobytu 20 občanů, přihlášeno k přechodnému pobytu 1 občan, odhlášeno 12 občanů, uzavřeno 6 sňatků, narozeno 9 dětí, zemřelo 5 občanů.

 

Provedené akce v roce 1984: oprava pomníků na hřbitově 15.000,-- Kčs, zaměření a vytýčení bodů pro výstavbu komunikace pod vsí a řadovek 7.000,-- Kčs, projekt a generální oprava veřejného osvětlení v Zábrdí 21.000,-- Kčs, projekt a generální oprava veřejného osvětlení ve Dvorech a k Podedvorům 23.000,-- Kčs, oprava návsi v Lažišti 5.000,-- Kčs, umytí návsi v Lažišti 3x 10.000,-- Kčs, kanalizace Dvory u vodojemu 20.000,-- Kčs, nákup stavebního materiálu na opravu vodovodu v Lažišti 70.000,-- Kčs, oprava vodovodu v Lažišti 12.000,-- Kčs, vyčištění a umytí koupaliště a postavení 2 skluzavek, betonové podstavce v koupališti 5.000,-- Kčs, nákup 2 skluzavek 2.000,-- Kčs, vybourání zdiva pro dveře v pohostinství 2.800,-- Kčs, prodloužení vývodu a zabetonování prodloužené kanalizace Dvory 3.300,-- Kčs, oprava koupaliště 5.700,-- Kčs, vybourání a zazdění umyvadel v jeslích a oprava vodovodu ve škole 3.200,-- Kčs, bílení a malování MNV 4.800,-- Kčs, bílení a malování v ZŠ a jeslích 4.600,-- Kčs, oprava kanalizace v Drslavicích 2.500,-- Kčs, oprava a prodloužení kanalizace v Zabrdí 8.900,-- Kčs, zavedení veřejného osvětlení z Chlístova na Chválov, včetně materiálu a sloupů 7.300,-- Kčs, oprava komunikací Drslavice, Švihov, Kratušín a Lažiště 25.000,-- Kčs, zřízení 1 nového světla veřejného osvětlení v Lažišti 3.600,-- Kčs, akce „Z“ výstavba vodovodu 1.000.000,-- Kčs, celkem akce v hodnotě 1.266.900,-- Kčs.

19. února 1984 pořádán maškarní ples s průvodem masek po návsi.

2. července 1984 zájezd do divadla na Hlubokou, odkud si děti odnesly pěkné zážitky.

8. prosince 1984 vánoční besídka pro děti s bohatou nadílkou.

V červnu, v září a v listopadu vítání občánků, byly předány věcné dary, kulturní program přednesli žáci ZŠ a MŠ.

Na plenárním zasedání 23.11.1984, byl podán návrh na volbu nového předsedy. Předseda ZO KSČ s. Kovář seznámil poslance s žádostí s. Selnera o uvolnění z funkce předsedy ke dni 1.3.1985. Do funkce nového předsedy MNV Lažiště navržen a schválen od 1.3.1985 člen rady s. Sýkora Josef.

 

Provedené akce v roce 1985: oprava čekárny Dvory, oprava šachty Dvory, oprava čekárny Lažiště, oprava kašny Lažiště, oprava poutačů a skříněk, dokončení kanalizace Zábrdí, kanalizace Chlístov 60 m, oprava a čištění požární nádrže Chlístov, oprava a čištění požární nádrže Kratušín, čištění koupaliště Lažiště, malování mateřské školky Lažiště, výměna písku ZŠ, MŠ a jeslí Lažiště, přístavba požární zbrojnice Drslavice, ukončení posílení vodních zdrojů z vrtů pro Drslavice, Kratušín, Zábrdí a Lažiště celkem hodnota díla 588.000,-- Kčs.

Kulturní akce: 9.3. oslava MDŽ, 3.7. zájezd do Č. Krumlova na divadelní představení, 30.3. dětský karneval, 30.4. lampionový průvod.

22.6. a 21.9. vítání občánků. 10.7. setkání s důchodci.

Fotbalový tým vyhrál okresní přebor a postoupil do krajské soutěže, nejlepším hráčem jara vyhlášen Mráz Ladislav.

3. prosince v sobotu dopoledne byly zaznamenány na několika místech našeho kraje slabé otřesy půdy, které dosáhly až 4. stupně Rychterovi stupnice.

Pohyb obyvatelstva: přihlášeno 22 občanů, odhlášeno 25 občanů, narodilo se 7 dětí, zemřelo 12 občanů, bylo uzavřeno 6 sňatků.

 

Provedené akce v roce 1986: výstavba skladů a garáží pro MNV, elektrifikace samot Podzabrdí a Sedlmín, dokončení rekonstrukce požární zbrojnice Drslavice, oprava zdravotního střediska, úprava koupaliště (položení panelů a obnova nátěrů celého koupaliště), oprava požární nádrže Drslavice, penetrace silnice Lažiště spojka směr Dáchov, rekonstrukce mostu a zpevnění břehu Blanice cestou v Podedvorech, oprava chráněních památek – kaple Dvory, údržba bytového fondu (modernizace čtyř bytových jednotek), rekonstrukce schůzové místnosti v Kratušíně, celkem bylo vytvořeno dílo za 1.500.000,-- Kčs s vynaloženými náklady 1.208.000,-- Kčs.

8. března 1986 oslava MDŽ, kulturní vložka žáci ZŠ.

1. června 1986 MDD v Melesíně zúčastnilo se 86 dětí.

V měsíci srpnu zájezd do Českého Krumlova na divadelní představení „Lucerna“ účastnilo se 55 občanů.

6. září 1986 uspořádaly ženy s ČSŽ Staročeskou konopickou, setkala se s velkým ohlasem

7. prosince 1986 besídka s dědou Mrázem zúčastnilo se 85 dětí.

Pohyb občanů v roce 1986: přihlášeno k trvalému pobytu 14 občanů, odhlášeno z trvalého pobytu 38 občanů, narozeno 12 dětí, zemřelo 7 občanů, bylo uzavřeno 11 sňatků.

 

V roce 1987 nastoupil do JZD nový předseda ing. Václav Vrhel z Husince, funkci hlavního zootechnika zastává Karel Hodina z Chlístova čp. 26, agronoma dělá Pavel Dubovský, Drslavice čp. 23, funkci ekonoma zastává ing. Marie Černá z Prachatic. Staví se nové garáže pro techniku JZD.

3. května 1987 přišla velká bouřka. V odpoledních hodinách se rozhoukaly požární sirény. V Zábrdí u Vincíků čp. 25 hoří stodola se senem. Blesk, který zapálil stodolu, pravděpodobně uhodil do vedlejšího hospodářského stavení, kde mělo JZD umístěna prasata. Dvě prasata byla usmrcena a dalších deset museli odvézt na porážku. Všechny požární sbory z osad přijely obětavě pomoci likvidovat požár a zabránit dalším škodám.

Byla opravena kaplička mezi Lažišti a Dvory, jednalo se o celkovou opravu a hlavně o opravu fresky. Postupně se opravují všechny kaple, které nejsou v žádoucím stavu. Příští rok je návrh opravit kapli v Chlístově.

7. října 1987 zemřela ve věku 70. roků učitelka Miloslava Horká, která 9 let svědomitě vykonávala funkci kronikáře.

V roce 1987 bylo v Lažišti pořádáno 42 akcí, kterých se zúčastnilo 4.647 občanů.

Pohyb obyvatelstva v roce 1987: přihlášeno k trvalému pobytu 15 občanů, odhlášeno z trvalého pobytu 27 občanů, narodilo se 8 dětí z toho 3 chlapci a 5 děvčat, zemřelo 8 občanů, bylo uzavřeno 6 sňatků.

 

V roce 1988 má JZD 16 nákladních automobilů, mezi nimi i pojízdnou dílnu, ze speciálních strojů vlastní: autojeřáb Tatra 138, autobagr Tatra 111, 3 kolová rypadla pro zemní práce, 2 buldozery s čelní radlicí, 1 bramborový kombajn E 676, 4 obilné kombajny E 512, 3 mačkače píce E 302, bagr poclain, domíchávač betonu. JZD má 35 traktorů. V areálu je vybudována čistička na ropné produkty, zamezující jejich únik do spodních a povrchových vod z myčky na techniku, zařízení má vlastní uzavřený oběh.

14.3.1988 shořel stoh uskladněné slámy u Dvorů. Šetřením se zjistilo, že stoh někdo nedbalostí neúmyslně zapálil. JZD Lažiště vznikla škoda 30.000,-- Kčs.

Celý červenec a srpen dvakrát týdně probíhal nácvik na Staročeskou konopickou, která se uskutečnila v září. Na tuto akci přijeli diváci z celého kraje a Československá televize natáčela její průběh.

Tělovýchovná jednota je co do počtu členské základny nejmasovější složkou v obci. Oddíl kopané má za sebou dobu neúspěchů z roku 87/88, kdy sestoupil z krajské soutěže do okresní, rozpustilo se mužstvo dorostu. Mužstvo dospělých v podzimní části v okresním přeboru neztratilo ani bod. Výborně si vedou rovněž hráči mužstva žáků, kteří v podzimní části vedou tabulku soutěže. JZD jim poskytuje materiální pomoc a autobus, na přepravu na zápasy i na zájezdy. V létě zorganizovali a uskutečnili zájezd pro rodiče a děti spojený s návštěvou Babiččina údolí a zoologického parku ve Dvoře Králové.

Pro děti byl 30.4. uspořádán lampionový průvod, 4.6. se konal karneval s diskotékou v sále kulturního domu a v prosinci byla vánoční besídka.

Pohyb obyvatelstva v roce 1988: přihlášeno k trvalému pobytu 19 občanů, odhlášeno z trvalého pobytu 30 občanů, narodilo se 6 dětí, zemřelo 9 občanů, bylo uzavřeno 9 sňatků.

 

17. listopadu 1989 o zákroku pořádkových sil proti demonstrujícím studentům v Praze jsme se dozvídali zpočátku jen krátké a nejasné zprávy z tisku, rozhlasu a televize. Informací jen nesměle přibývalo. Pak nastaly dny, kdy většina nás lidí z venkova sledovala spád událostí ve všech dostupných sdělovacích prostředcích. Hovořilo se o všem, co se dotýkalo Sametové revoluce na pracovištích i doma v rodinách. Setkávali jsme se každý den s něčím novým, na co jsme po dlouhá léta nebyli naučení. Kladli jsme si otázky, co bude dál. Při JZD v Lažišti se utvořila skupina Občanského fóra. Z budovy MNV byla sejmuta hvězda a v Lažišti u školy byl odstraněn poutač s hvězdou. Po listopadových událostech došlo v radě národního výboru ke změně. 12. prosince na plenárním zasedání podali členové rady demisi. Byly provedeny tajné volby, ze kterých vyšla nová rada NV ze sedmi členů, kteří získali nadpoloviční většinu hlasů poslanců – Sýkora Josef předseda, Hodina František tajemník, členové rady Linha Václav, Petřík Jaroslav, Pěsta Jan, Podlešáková Hana a Harvalíková Anna.

Oslavu svátku dětí si vzali netradičně na starost členové SPO Drslavice. Děti měly možnost svézt se na koni, sledovat model letadla za letu, sami si vyzkoušet rybářské umění a další lákavé hry. Pro ty odvážnější byla připravena požární stříkačka, kde si děti mohly vyzkoušet stříkání na plechovku. Přesto, že se na organizaci této akce nepodílela žádná žena, dětem se od závěrečného táborového ohně z Drslavic nechtělo.

V Lažišti se začalo s přípravou na výstavbu nového obchodu. Za tímto účelem byla národním výborem odkoupena dvě stavení, která už léta nebyla v dobrém stavu. Jednalo se o stavení pana Burgerta Jiřího čp. 23 a pana Harvalíka Václava čp. 53. Oběma bylo poskytnuto náhradní ubytování. Demolice těchto domů byla zahájena v listopadu.

Mužstvo JZD Lažiště ve třiceti utkáních nejen neprohrálo, ale navíc ani neztratilo jediný bod. Výkon fotbalistů byl raritou všech soutěží na jihu Čech. Získali titul „Mužstvo roku.“ Žáci pod vedení ing. Janouška se probojovali do finále okresního přeboru, kde prohráli až na penalty se Čkyní.

Dalším úspěšným sportovcem je rodák z Lažiště čp. 41 Milan Šimák, který získal v letošním roce šestý titul mistra ČSSR v soutěži motokár.

Pohyb obyvatelstva v roce 1989: přihlášeno k trvalému pobytu 21 občanů, odhlášeno z trvalého pobytu 17 občanů, narodilo se 10 dětí, zemřeli 4 občané, byly uzavřeny 2 sňatky. Celkový počet lidí v obvodu NV je 618 lidí.

 

Nástup roku 1990 byl v mnohém velmi odlišný proti rokům minulým. Začínal náladou, která se jen těžko bude opakovat. Doznívaly ohlasy na listopadovou revoluci a začínala příprava na volby a předvolební kampaň. V mnoha podnicích a závodech proběhla výměna ředitelů a vedoucích. Nastaly dohady, jak to bude s navrácením majetku a půdy. V jiném světle se hovořilo o státech západní Evropy a o Americe. V televizi a rozhlase se začaly vysílat přenosy z církevních obřadů a pořady o náboženství. Hodně našich občanů využilo otevření hranic k návštěvě sousedního Německa a Rakouska.

Změny, které se odehrávaly koncem roku 89 a počátkem roku 90 ovlivnily činnost národního výboru. Věnovala se pozornost hlavně nedokončeným a již dříve naplánovaným akcím. Podařila se oprava hřbitovní zdi. Oplotila se požární nádrž ve Dvorech. Byla provedena oprava požární nádrže v Zábrdí. Také kaple v Chlístově a střecha na zdravotním středisku v Lažišti. Velká pozornost byla věnována obchodnímu středisku v Lažišti. Projekty byly dokončeny až v září a koncem roku Jednota zrušila smlouvu. Ještě se hledalo řešení ve sdružení finančních prostředků s JZD Lažiště, ale později došlo k úplnému rozhodnutí obchod nestavět. Hlavní příčinou byl nedostatek peněz. Ani stavba čističky odpadních vod se neobešla bez problémů. Práce byly zahájeny v únoru. Hlavně nedostatek peněz stále narušoval plynulý chod stavby. V tomto roce se podařila vybudovat příjezdová cesta. Byla opravena stará hasičská zbrojnice vedle kostela, slouží nyní jako malé muzeum. Je v ní uloženo staré vybavení hasičů a dřívější technika.

V polovině roku bylo rozhodnuto, že osady Kratušín, Zábrdí, Drslavice a Lažiště budou mít svoje vlastní obecní úřady. Jestli toto řešení bylo šťastné, ukáže teprve čas. Občané sami svým podpisem rozhodli, že chtějí mít ve svých obcích svojí samosprávu. 24. listopadu 1990 byly v osadách Lažiště, Kratušín, Dvory, Drslavice a Zábrdí připraveny volební místnosti. Kandidáti, kteří získali nejvíce hlasů, se staly členy zastupitelstva obce. Obec Lažiště má 9 členů a na místo starosty byl jednohlasně zvolen pan Jiří Markovec, Lažiště čp. 95 a za jeho zástupce pan Antonín Kovář, Lažiště čp. 78. V Lažišti z 202 voličů přišlo dát svůj hlas 181 voličů.

Na společné schůzi všech nových starostů v Lažišti se ukázalo, že rozdělení přinese řadu problémů. Jde třeba o správu a údržbu vodovodu. Dále o stav cest v obcích. Sporem se stal také majetek národního výboru v Lažišti.

Změny hospodářské politiky ve státě se dotkly i našeho družstva. Ve čtvrtém čtvrtletí byl problém s prodejem dobytka. Hodně otázek a nejistoty vyvolal problém vrácení půdy původním vlastníkům. Čekalo se na zákon o půdě.

Opravdovým svátkem požárního sboru Lažiště se stal 19. květen, kdy se konala oslava k 100. výročí založení Hasičského sboru Lažiště. U požární zbrojnice v Lažišti se seřadili požárníci ze všech osad oblečeni do vycházkových stejnokrojů. Za doprovodu hudby se vydali na náves, spolu s požárníky šly v průvodu ženy oblečené v krojích. Po slavnostních projevech byly požárnice a požárníci odměněny věcnými dárky a medailemi. Následovala přehlídka hasičských stříkaček. Požárníci oblečeni v historických bílých uniformách, předvedli ruční stříkačku. Stříkačka byla zapřažena do koňského spřežení.

Požárníci z Lažiště navázali družbu s hasiči ze sousedního Německa.

Důstojný pan Josef Kobza přešel do Písku, kde zastává vyšší církevní funkci. Jeho mše na rozloučenou s farníky se v Lažišti 31. května zúčastnil i biskup Miloslav Vlk. Dále byl přítomen nový kněz, Karel Hampl, který od 1. června se stal správcem farnosti v Lažišti, Záblatí a v Šumavských Hošticích. Na školách se obnovila výuka náboženství a to jedna hodina týdně.

18. listopadu sloužil důstojný pan Karel Hampl v Záblatí spolu s Německým knězem Německou mši.

 

13. dubna 1991 navštívilo 13 členů hasičského sboru SRN. Na okresní konferenci bylo rozhodnuto, že se členové budou opět oslovovat tak, jako kdysi bratře, sestro. Opět to budou hasiči, nikoli požárníci. 4. května se v Lažišti konala okrsková soutěž, které se účastnilo i 40 hostů z družebního města Thannberg ze SRN.

Obecní zastupitelstvo zvoleni byli tito kandidáti: Markovec Jiří zvolen starostou, Mikeš František, Machovec Miroslav, Jiroušek Jan, Korytar Milan, Kovář Antonín, Pečeňová Marie, Hodinová Ludmila, Cinádrová Marie.

V roce 1991 se začalo s výstavbou čističky odpadních vod.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 3 děti, umřel 1 občan, bylo uzavřeno 5 sňatků.

 

V roce 1992 se začala budovat nová kanalizační síť a čistička odpadních vod. Stavba ČOV byla zadána soukromé firmě ATÍKA Prachatice s.r.o.

V dubnu odstoupil od smlouvy o pronájmu pohostinství p. Havelka. Novým nájemníkem se stala pí Elena Boňková.

12. dubna 1992 odstoupil ze své funkce starosta obce pan Jiří Markovec. Obecní zastupitelstvo navrhlo na jeho funkci současného místopředsedu pana Antonína Kováře.

V roce 1992 se začíná uvažovat o plynofikaci obce.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 5 dětí, umřeli 3 občani, byl uzavřen 1 sňatek.

 

1.1.1993 byla naše Československá republika rozdělena na dva samostatné státy: Česká republika – prezident Václav Havel, Slovenská republika – prezident Roman Kováč.

19.3.1993 se Obec Lažiště přihlásila do euroregionu Šumava a bylo rozhodnuto o zaplacení vstupního poplatku 2,-- Kč na obyvatele.

Mateřskou školku navštěvovalo 16 dětí, z toho byly 3 předškolního věku, 2 děti byly pouze dvouleté. V tomto roce bylo zavedeno školné – na dítě 200,-- Kč měsíčně. Z úsporných důvodů je zde pouze 1 učitelka – pí Zdenka Pecková ředitelka.

Ředitel školy pan František Fleischmann byl dlouhodobě nemocen. Vedením školy byl pověřen pan František Jordák, na místo dalšího učitele nastoupila pí Iva Jordáková. Od 1.9.1993 byla otevřena 8. třída v Záblatí.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 4 děti, umřeli 4 občané, bylo uzavřeno 5 sňatků.

 

Dne 13.5.1994 zasahovali hasiči u požáru v Husinci, kde hořela stodola ve výkupu a zasahovalo zde 20 hasičů.

Dne 5.11.1994 zasahovali hasiči u požáru stodoly u Stanislava Beneše, kterou zapálilo dítě.

17.12.1994 byla uvedena do funkce pí Anna Pecková nová starostka obce.

V tomto roce byla dokončena výstavba ČOV a zároveň proběhla kolaudace.

Obecní zastupitelstvo schválilo příspěvek na nákup dialyzačního přístroje pro nemocnici v Prachaticích ve výši 1.000,-- Kč.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 6 dětí, umřel 1 občan, byly uzavřeny 2 sňatky.

 

V noci ze 4. na 5. ledna 1995 byl vyloupen kostel Sv. Mikuláše v Lažišti. Bylo ukradeno několik soch a andělíčků – škoda 100.000,-- Kč. Totéž se stalo v Záblatí. Policisté pachatele (mladíky ze Strakonic) po několika týdnech dopadli, ale uloupené předměty již byly prodány.

V září a říjnu byla provedena generální oprava mateřské školky. V tomto roce byl opraven kostel: vyměněna krytina, kostel byl vymalován. Byla opravena střecha kulturního domu, tato investice činila 230.000,-- Kč.

V listopadu proběhly volby do zastupitelských orgánů v obcích. V Lažišti byli zvoleni: Šísl Miroslav 123 hlasů, Kovář Antonín 109 hlasů, Mikeš František 102 hlasů, Podlešák Karel st. 101 hlasů, Pavelka Jan st. 97 hlasů, Koubová Hana 96 hlasů, Hodinová Ludmila 93 hlasů, Jiroušková Jana 86 hlasů a Pecková Anna 76 hlasů. Starostkou byla zvolena pí Anna Pecková.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 9 dětí, zemřeli 2 občané, byly uzavřeny 4 sňatky.

 

16.3.1996 byl vydán souhlas pí Aleně Fodorové k demolici bývalého hostince „U Kabelů“ čp. 5.

Pro vymalování sálu kulturního domu byl vybrán malíř pan Steinbach z Volar.

26.7.1996 schválilo obecní zastupitelstvo dodavatele stavby „Vodovod Lažiště“ firmu Václav Jiroušek, stavební práce Prachatice v hodnotě 5.185.000,-- Kč.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 6 dětí, zemřeli 3 občané, byly uzavřeny 3 sňatky.

 

4.1.1997 vyjela zásahová jednotka k požáru domu čp. 15 v Zábrdí. 17.1. hořelo v Podedvorech silo, hašení se opět účastnila zdejší zásahová jednotka.

V únoru byla odsouhlasena žádost na vybudování autolakovny pana Emila Hauptmana

13. června byl z Českých Budějovic přivezen hasičský prapor, zhotovený v klášteře u řádových sester.

11. července bylo odsouhlaseno napojení obce Lažiště z uzlového telefonního obvodu Vimperk do uzlového obvodu Prachatice.

Na mimořádném jednání obecního zastupitelstva 12. července bylo rozhodnuto, že obec poskytne pomoc povodněmi postiženým městům

a vesnicím ve výši 5.000,-- Kč, dále proběhla veřejná sbírka, celkem byla poskytnuta finanční výpomoc ve výši 21.300,-- Kč.

V roce 1997 se začalo s plánovanou výstavbou vodovodu a plynovodu. O rok později se opravili místní komunikace.

Pohyb obyvatelstva: v tomto roce se v naší vsi nenarodilo ani jedno dítě, zemřeli 2 občané a byl uzavřen 1 sňatek.

 

V červnu 1998 byla hasičská historická technika vystavována na celostátní výstavě v Litoměřicích. Tuto akci sponzorovali: firma Reno Šumava, František a Robert Mikešovi a Dřepro – Sýkora.

13. a 14. listopadu 1998 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni byli: A. Pecková, J. Markovec st., A. Kovář ml., M. Stupár, M. Šísl, J. Harvalík, J. Pavelka st., J. Jiroušek. Zastupitelé zvolili starostkou obce opět pí Annu Peckovou.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 1 dítě, zemřelo 5 občanů, nebyl uzavřen žádný sňatek.

 

Rokem 1999 se obec Lažiště stala součástí Sdružení obcí spádových k Vlachovu Březí. V měsících červnu a červenci roku 2000 byla rekonstruována kašna na návsi. Práci na ní provedla firma Reno Šumava. V tomto roce došlo k četným opravám infrastruktury obce.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 3 děti, zemřeli 4 občané, nebyl uzavřen žádný sňatek

 

9. března 2000 zasahovali hasiči u požáru rekreační chalupy v Chlístově.

3. června 2000 se konaly oslavy 110. výročí založení hasičského sboru.

V roce 2000 do školy v Lažišti chodilo stále méně dětí. Každý rok pan ředitel žádal o výjimku z počtu žáků. Aby se udržela alespoň škola v Záblatí, která byla úplná devítiletá, bylo rozhodnuto, že v Lažišti zůstane pouze 1. p.r. Mělo zde být 10 žáků, ale další 2 rodiče se rozhodli, že dají své děti do školy v Husinci, zde by zůstalo pouze 8 dětí. To by byla pro obec Lažiště přílišná finanční zátěž, proto obecní zastupitelstvo rozhodlo o zrušení zdejší školy. 30. června 2000 byl poslední den vyučování na zdejší škole. Posledního zvonění se účastnili: pí Alena Levá, která 8 měsíců zastupovala nemocného pana ředitele Františka Fleischmanna, ze Šumavských Hoštic přijel i pan ředitel, zazvonili si i všichni přítomní žáci. Dle školních a farských kronik byla škola v Lažišti otevřena v roce 1761, po 239 letech byla zavřena. Poslední zápis do školní kroniky napsal dne 31. října 2000 pan ředitel František Fleischmann: „Nevěřím tomu, že někdo bude ve školní kronice pokračovat, protože škola v Lažišti už nikdy nebude. Lidi v Lažišti jsem měl rád, rád jsem mezi ně chodil, poslouchal jejich nářky i pravdomluvná slova a bral jsem si je k srdci. Uzavírám tuto školní kroniku dnem 31. října 2000.“

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 6 dětí, zemřel 1 občan, byl uzavřen 1 sňatek.

 

4. ledna 2001 byla odeslána přihláška do „Programu obnovy venkova“

Dne 9. června 2001 se konalo „Setkání rodáků“ spojené s poutní slavností v Lažišti. Bohoslužba byla celebrována současným kardinálem Miloslavem Vlkem. Setkání se zúčastnilo 216 rodáků obce.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 4 děti, zemřel 1 občan, byly uzavřeny 3 sňatky.

 

Dne 25. května 2002 se v obci slavilo výročí „650 let od vzniku obce“ mši svatou při této příležitosti sloužil kardinál Miloslav Vlk. Odpoledne se, v kostele sv. Mikuláše, konal koncert pražské konzervatoře.

V srpnu 2002 postihly celou českou republiku katastrofální povodně. V našem okolí voda zničila mnohé mosty: v Záblatí, u mlýna pod Zabrdím, v Podedvorech, v Těšovicích. Naši hasiči pomáhali při odstraňování škod ve Strunkovicích nad Blanicí.

Ve dnech 1. a 2. listopadu 2002 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Zvoleni byli: Zdeněk Harant, Robert Mikeš, Jan Pěsta st., Karel Podlešák, Jaroslav Jiroušek, Anna Pecková, Hana Koubová, Antonín Kovář a Elena Boňková. Zastupitelé zvolili 7 hlasy paní Annu Peckovou starostkou obce, místostarostou byl zvolen pan Karel Podlešák st.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 4 děti, nikdo nezemřel, byly uzavřeny 2 sňatky.

 

V roce 2003 pořádali hasiči jako každý rok masopustní průvod a maškarní ples. V tomto roce zasahovali u třech požárů v obci: 10. března hořel stoh slámy, 23. března hořela tráva na drahách a 29. března likvidovali hořící odpadky za hřbitovem.

4. dubna 2003 schválena do funkce kronikáře pí Alena Levá, Lažiště čp. 5 a byla pověřena úkolem dopsat události od roku 1991 tak, jak bude schopná je zjistit.

6. června 2003 byla, členy obecního zastupitelstva, schválena oprava fotbalového hřiště v hodnotě 4.000.000,-- Kč.

9. srpna 2003 uspořádaly ženy z červeného kříže „Staročeskou konopickou“ podívat se přišlo 300 lidí, večerní zábavu navštívilo 200 lidí.

V květnu 2003 byly pořízeny letecké snímky obce Lažiště, prodáno bylo celkem 116 snímků po 230,-- Kč.

O víkendu za 17. na 18. října byl vykraden kostel sv. Mikuláše. Zloději ukradli ze svatostánku ciborium, dále monstranci, sousoší Nejsv. Trojice z hlavního oltáře, sochu anděla, sochu Božského Srdce Páně, sochu sv. Jana Nepomuckého a sv. Terezičky.

Po několika letech bylo zavedeno vítání občánků.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 2 děti, zemřeli 2 občané.

 

1. dubna 2004 otevřel naplno pan Miroslav Cinádr novou pekárnu, od ledna probíhal zkušební provoz.

Ve dnech 11. a 12. června 2004 se konaly volby komisařů do EP. V naší obci bylo 231 oprávněných voličů a voleb se zúčastnilo 31 voličů (13,4 %).

V sobotu 25. září 2004 bylo uspořádáno II. podzimní setkání důchodců z 58 pozvaných se setkání zúčastnilo 44 důchodců.

V listopadu 2004 se konaly volby do Krajského zastupitelstva. V Lažišti bylo evidováno 232 voličů, volit přišlo 49 občanů, tj. 21 % účast ve volbách.

Dne 21. prosince 2004 byla provedena kolaudace budovy č.p. 2. Jedná se o přestavbu bývalé školy na Návštěvnické centrum v Lažišti. Práce začaly v roce 2001 a trvaly do roku 2004. V I. podlaží je vybudováno návštěvnické centrum s expozicí tradičních šumavských řemesel. Ve II. podlaží bude zařízena společenská místnost, kde se bude provádět školení a další akce. Z půdních prostorů byly vybudovány pokoje pro ubytování účastníků kurzů. Je zde 8 dvoulůžkových pokojů. Vytápění je moderní a ekologické. Bylo provedeno 5 hloubkových vrtů 100 m, těmi je čerpána spodní voda , má teplotu od 4°C do 8°C, dotop je zajišťován plynovým kotlem. Pořizovací cena ekologického vytápění činila 1.999.999,-- Kč, z toho dotace ze Státního fondu životního prostředí činila 1.385.500,-- Kč, dotace na audit zpracovaný na budovu bývalé základní školy činil 7.500,-- Kč. Podíl obce činil 614.499,-- Kč. Práce provedla firma Stavopast, KL s.r.o. Stachy.

Projekty rekonstrukce budovy přišly na 316.915,-- Kč. Přestavba přišla celkem na 8.455.674,-- Kč, z toho dotace z Ministerstva pro místní rozvoj činily 4.043.000,-- Kč, podíl obce činil 4.412.674,-- Kč. Hlavním dodavatelem stavebních prací byla firma Reno Šumava.

 

V sobotu 5. února 2005 se konal masopustní průvod. Letošního průvodu se zúčastnilo minimálně 50 masek, průvod doprovázela kapela „Lažišťanka.“

Dne 30. dubna 2005 proběhlo v naší obci jako každoročně stavění máje, letos byla vztyčena májka dlouhá 25 m. Ve 20 hodin měly děti z mateřské školky lampionový průvod, sešlo se více než 30 dětí a asi 100 dospělých.

V sobotu 11. června 2005 oslavil zdejší hasičský sbor 115. výročí svého založení. Součástí těchto oslav byla výstava staré požární techniky a simulace vyproštění osob z hořícího auta.

Dne 16. července zasahovali hasiči SDH Lažiště u požáru v Kratušíně v domě M. Šetky, škoda činila cca 700.000,-- Kč, důvod požáru nebyl zjištěn.

Dne 26. srpna 2005 byl, po rozsáhlé rekonstrukci za cca 1.500.000,-- Kč, znovu otevřen kulturní dům v Lažišti. Akce se zúčastnilo 170 lidí, přítomen byl i senátor ing. Josef Kalbáč a dále zástupci místních složek: hasiči, červený kříž, myslivci a fotbalisti. V sále byl vyčleněn menší prostor pomocí stahovacích koženkových dveří, který bude vhodný k provozování menších kulturních akcí. Olejové vytápění bylo předěláno na plynové. Do budoucna se počítá s vyvařováním, proto byl probourán vstup z hostince přímo do sálu. Kuchyně byla zrekonstruována dle podmínek EU.

V říjnu 2005 obdržela obec dotaci ve výši 1.763.000,-- Kč na vybavení Areálu zdraví Šumava.

V roce 2005 byla provedena oprava fotbalového hřiště a bylo vybudováno parkoviště za 4.500.000,-- Kč.

Dne 11. listopadu 2005 se konalo III. setkání důchodců, přítomno bylo 53 důchodců, akce se zúčastnil i senátor ing. Josef Kalbáč.

Dne 4. ledna 2006 zasahovali hasiči SDH Lažiště u požáru v Melesíně u Cinádrů, k požáru došlo od vadného komína, škoda vyčíslena na cca 900.000,-- Kč.

Pohyb obyvatelstva: narodily se 3 děti, zemřeli 2 občané, byl uzavřen 1 sňatek.

 

Zima 2005 – 2006 byla označena za nejdelší a s největším množstvím sněhu za posledních 50 let. Sníh napadl 15. listopadu a bez sebemenšího tání vydržel do 20. března. Dne 28. března 2006 pršelo a řeky se rozvodnily, došlo k obrovským záplavám po celé ČR, škody jsou odhadované na několik miliard Kč.

 

Ve dnech 2. a 3. června 2006 se konaly volby do PS. V obci bylo zapsáno 231 voličů, bylo odevzdáno 152 platných hlasů. Hlasovalo   65,8 % voličů. Volby vyhrála ČSSD se 49 % hlasů, druhá ODS 20 % hlasů, třetí KDU-ČSL 18 % hlasů, čtvrtá KSČM 8 % hlasů, pátá Strana zelených 5 % hlasů, šestá US-DU 0,65 % hlasů.

Dne 29. července 2006 se konal turnaj v nohejbale, účastnilo se 10 tříčlenných družstev.

Dne 29. září 2006 se konalo již IV. setkání důchodců, z 57 pozvaných se akce zúčastnilo 47 důchodců. K tanci a poslechu hrála místní kapela „Lažišťanka.“  

Ve dnech 20. a 21. října 2006 se konaly volby do zastupitelstva obce. Na seznamu voličů bylo 230 občanů, volit přišlo 175 lidí, tj. cca     76 % voličů. Zapsány byly 3 strany: 1. Sdružení nezávislých kandidátů, 2. Za krásné Lažiště a 3. Hasiči Lažiště. Ze strany Sdružení nezávislých kandidátů byli zvoleni 4 kandidáti a ze strany Za krásné Lažiště bylo zvoleno 5 kandidátů. Starostkou obce byla na ustavujícím zasedání dne 3. listopadu opět zvolena paní Anna Pecková a místostarostou pan Karel Podlešák.

Dne 10. prosince pořádala obec pro ženy akci „Vánoční zdobení,“ vazbu suchých květin předváděla paní M. Bečvářová, práci s vizovickým těstem – paní M. Trnková a zdobení perníčků – paní M. Koubová.

Pohyb obyvatelstva: narodilo se 1 dítě, umřel 1 občan, byly uzavřeny 2 sňatky.

 

Dne 17. února 2007 se konal tradiční průvod masek spojený s večerní maškarní zábavou.

Zima 2006 – 2007 byla podle meteorologů nejteplejší od roku 1775, kdy se začala v Praze měřit a sledovat teplota. Byla téměř celá bez sněhu, teploty se pohybovaly stále kolem 0° C nebo mírně pod 0° C. Od večera dne 18. ledna do večera dne 19. ledna zasáhl celou střední Evropu orkán, který místy dosahoval rychlosti 160 km/h a způsobil obrovské škody, k menším škodám došlo zejména v lesních porostech i v naší obci. Tento silný vítr zapříčinilo prudké oteplení, ráno ukazoval teploměr - 5°C a v poledne + 14° C.

V sobotu 31. března 2007 se v Areálu zdraví Šumava konala akce výzdoba na Velikonoce spojená s pletením pomlázek. Na úvod promítala paní H. Koubová záběry jarních dekorací z „Floristické školy“ v Hradci Králové, kde byla na kurzu aranžování květin. Potom Miroslav Šísl se synem Luďkem a dcerou Andreou učili zájemce plést pomlázky – malé na výzdobu a velké na koledu. Dále se pod vedením paní H. Koubové a M. Koubové vyráběli labutě z kukuřičného šustí, zdobily se vajíčka a misky.

V sobotu 29. dubna 2007 se poprvé v naší obci konal průvod čarodějnic spojený s večerní zábavou. Sešlo se celkem 14 čarodějnic, které prošly celou obcí, stavěly auta a vybíraly výkupné.

Dne 16. června oslavily děti dětský den, který se konal na fotbalovém hřišti. Dětského dne se zúčastnilo 57 dětí. Akci připravila paní Elena Boňková ve spolupráci s mateřskou školou a mnoha dobrovolníky. O reprodukovanou hudbu se staral pan Boňko s dcerou Eliškou. Největší úspěch měli, Miroslav Šísl se synem Luďkem, kteří vozili děti po 2 na kanoi po koupališti.

Rok 2007 přinesl našemu fotbalu velký úspěch A mužstvo mužů postoupilo do krajského přeboru. Postup si zajistilo již 3. kola před koncem soutěže na hřišti ve Čtyřech Dvorech, kde zvítězilo 1:0 a mohlo oslavovat postup.

Dne 23. června 2007 se hrálo přátelské utkání FK Lažiště s výběrem okresu Prachatice. Při této příležitosti předal, senátor ing. Josef Kalbáč, hráčům pohár a starostka obce předala pamětní medaile. Při této příležitosti byla předána medaile panu Luboši Peckovi za úspěšnou reprezentaci naší obce. V sezóně 2006 – 2007 se stal nejlepším střelcem Gambrinus ligy se 16 brankami.

Dne 1. července se konala vernisáž výstavy fotografií „Kouzlo lidových chaloupek pod Bobíkem, Boubínem a Mařským vrchem.“ Autorem je Mgr. Petr Luniaczek, úvodní slovo měl PhDr. František Krejča, etnograf Jihočeského muzea v Českých Budějovicích. Akci organizovala Obec Lažiště, Mikroregion Vlachovo Březí pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje RNDr. Jana Zahradníka a zúčastnilo se 70 lidí.

Finančně se podílela obec 2.500,-- Kč, grant Jihočeského kraje činil 10.000,-- Kč a pojišťovna ČSOB přispěla částkou 10.000,-- Kč.

V sobotu 4. srpna 2007 se konal III. ročník turnaje v nohejbalu. Zúčastnilo se 12 tříčlenných družstev. Organizátoři akce pan Petr Hodina a Miroslav Šísl. Zvítězilo družstvo ve složení Ladislav Mráz, Jiří Kadlec a Luboš Tischler.

Dne 22. září 2007 se konalo již V. setkání důchodců. Organizaci zajišťovaly paní Elena Boňoková a paní Alexandra Hodinová z kulturní komise. Z 53 pozvaných důchodců se dostavilo 32 důchodců. Děti z mateřské školky vystoupily s písněmi, básněmi a hudební vložkou. Jako host besedoval pan Miroslav Dědič z Chluman, který mluvil o své práci s dětmi, hl. cikánskými. Hrála kapela „Pěčnovanka.“

Dne 17. listopadu 2007 se konalo „Předadventní posezení u čaje“ s následujícím programem: malé povídání o adventu a vánocích – paní Alena Levá, ukázka vánočního stolování, skládání ubrousků na vánoční stůl, zdobení perníčků o tyto ukázky se starala paní Hana Koubová s dcerou a snachou. Na organizaci se podílely členky kulturní komise paní Elena Boňková, Hana Rodobá a Alexandra Hodinová.

Největší stavební akcí roku 2007 bylo položení chodníků na hřbitově. Byly vyloženy plochými kameny, jejich odseky a kamennými obrubníky. Obec obdržela dotaci 600.000,-- Kč a vlastní spoluúčast obce činila 67.000,-- Kč. Obec požádala o přispění spádové obce: Žárovná, Pěčnov, Dvory, Zábrdí, Kratušín a Drslavice. Přispěla pouze Žárovná 15.000,-- Kč.

Pohyb obyvatelstva: narodili se 4 děti, umřeli 2 občané, byl uzavřen 1 sňatek.

 

Dne 8. února 2008 se konal masopustní průvod, kterého se zúčastnilo kolem 50 masek.

Dne 1. března 2008 proběhlo Vítání občánků.

 

V měsíci červnu 2009 byl dokončen projekt „Tenisové zázemí pro rozvoj sportovních a volnočasových aktivit.“ Tento projekt se skládal z dvou etap: v I. etapě byly dokončeny tenisové kurty v celkové hodnotě 4.155.559,-- Kč a ve II. etapě bylo dokončeno zázemí pro sportoviště v celkové hodnotě 6.120.142,-- Kč.

Dne 29. srpna 2009 uspořádaly ženy hlavně členky Českého červeného kříže – staročeskou konopickou. Organizaci zajišťovala především paní Eva Jiroušková, která také ušila několik chybějících krojů. Hrála kapela „Pěčnovanka.“ Konopičák byl Josef Podlešák a Konopička Miroslav Šísl.

 

Dne 12. června 2010 oslavili hasiči v naší obci 120 let od svého založení. Starostou SDH je pan Josef Podlešák, velitelem je pan Jan Pěsta st. Dopolední program: Pochod všech sborů od hasičské zbrojnice na náves – hrála dechová hudba z Umělecké školy z Vimperka. Velice se líbilo vystoupení mažoretek. Následovaly proslovy starostky obce paní Anny Peckové, starosty SDH Josefa Podlešáka. Poté byla na návsi sloužena mše. K vidění byly staré stříkačky, které jsou trvale uloženy ve staré hasičské zbrojnici. Odpoledne bylo věnováno zábavě a soutěžím. Hrála hudba „Jihočeští rodáci.“ Oslav se zúčastnily sbory: Lažiště, Dvory, Zádrdí, Kratušín, Drslavice, Žárovná, Šumavské Hoštice, Pěčnov, Vlachovo Březí, Želeč a Vřesovice z Moravy, dále sbor z Plöckingu z Rakouska a sbor z Thannbergu z Německa. Bylo natočeno DVD a každý hasič dostal krásnou brožurku o činnosti SDH v Lažišti v uplynulých 120 letech.

Dne 15. a 16. října 2010 se konaly volby do zastupitelstva obce. Byly podány 2 kandidátní listiny. První kandidátní listina – Za krásné Lažiště – vedla starostka paní Anna Pecková, druhá kandidátní listina – Sdružení nezávislých kandidátů – vedl pan Jan Pěsta ml. Zvoleni byli tito kandidáti: Jan Pěsta ml., Jan Kahuda, Miroslav Šísl, Zdeněk Harant, Věra Lindauerová, Jan Jiroušek, Luděk Šísl, Petr Kovář a Anna Pecková.

Dne 15. listopadu 2010 se konalo ustavující zasedání, na kterém byl do funkce starosty obce zvolen pan Jan Pěsta a jako místostarosta pan Jan Kahuda.

K 31. prosinci 2010 žilo v obci 317 trvale hlášených obyvatel.

Dne 5. března 2011 se konal masopustní průvod spojený s večerní zábavou, hrála kapela Václava Jírovce.

Dne 5. června 2011 byl uspořádán dětský den na fotbalovém hřišti. Akci organizovali zastupitelé obce ve spolupráci s SDH Lažiště. Dětského dne se zúčastnilo 40 dětí z obce i okolí. Reprodukce hudby byla zajištěna ozvučovacím zařízením obce.

Dne 27. srpna 2011 se konala staročeská konopická, kterou pořádaly především ženy z Českého červeného kříže za finančního přispění obce Lažiště, hrála kapela „Pěčnovanka.“

Dne 8. října 2011 se konalo tradiční setkání důchodců, z 61 pozvaných důchodců se dostavilo 38 důchodců, k tanci a poslechu hrála kapela „Pěčnovanka.“ Program svým vystoupení zpříjemnily děti z mateřské školy pod vedením ředitelky MŠ paní Zdeňky Peckové.

Dne 22. října 2011 uspořádal, v kulturním domě, divadelní spolek „HEROS“ z Osek divadelní vystoupení nastudované podle hry Járy Cimrmana. Sešlo se odhadem 400 diváků, kteří po skončení vystoupení dlouze aplaudovali.